Vysoká aktivita klíšťat v posledních týdnech zvyšuje počet hospitalizovaných pacientů s klíšťovou encefalitidou

Česká republika drží i po loňském roce nelichotivé první místo ve výskytu klíšťové encefalitidy v Evropě. Počtem nakažených se nejvíce přibližují Německo a Švédsko, vysoká incidence je i v pobaltských zemích a ve Slovinsku. Ke zhoršení situace došlo v Rakousku a ve Švýcarsku. S alimentárními případy nákazy konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků pravidelně bojuje sousední Slovensko. Tyto závěry byly prezentovány na  zasedání Mezinárodní pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu ISW-TBE 2018, které se konalo koncem minulého týdne ve Vídni.

„Výrazný meziroční nárůst v ČR na loňských 687 případů byl způsobený zejména vysokým počtem osob v přírodních ohniscích nákazy na podzim při sběru hub. Především říjen byl počtem nemocných jedním z nejhorších za posledních 10 let,“ uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Vysokou aktivitu klíšťat i v  letošním roce, zejména v posledních týdnech potvrzují počty hospitalizovaných pacientů. „V posledních týdnech se na našem Infekčním oddělení zvýšil počet hospitalizovaných kvůli těžšímu průběhu klíšťové encefalitidy, což koreluje s vysokou aktivitou klíšťat. Tyto komplikace jsou přitom zbytečné, vzhledem k tomu, že existuje účinné preventivní očkování,“ říká MUDr. Ivo Hiemer ze Slezské nemocnice v Opavě.

S oteplováním dochází v Evropě k přesunu klíšťat z nížinných oblastí do výše položených nadmořských výšek nad 600 m.n.m, kde se předtím tak často nevyskytovala. Přílišné horko ani sucho totiž přenašečům klíšťové encefalitidy nevyhovuje.

„Na větší vzdálenosti jsou klíšťata přenášena migrujícími ptáky. Existují vědecké důkazy přesunu viru klíšťové encefalitidy touto cestou např. ze Slovinska do Německa nebo z východních částí Ruska do Pobaltí. Terénní studie zjistily zaklíštění některých druhů ptáků na úrovni 10 %. Každý desátý pták tedy na sobě přenášel přisáté klíště. I když ne každé klíště je nakažené virem, s ohledem na jejich velké množství jde o poměrně významné epidemiologické riziko,“ doplňuje docent Maďar.

Vzhledem k tomu, že infekční klíšťata jsou v přírodě přenášena volně se pohybující  zvěří, o nových ohniscích nákazy se často dovídáme až na základě prvních případů onemocnění člověka v dané lokalitě. Může jít o místo bydliště či místa oblíbená pro houbaření, rybaření či sport. Jistota absence viru v dané přírodní lokalitě neexistuje.

V sousedním Polsku se dokonce vyskytly případy úmrtí příjemců transplantovaných ledvin a jater od dárce, který zahynul při dopravní nehodě a v době úrazu byl již v inkubační době klíšťové encefalitidy.

Nejjistější formou prevence klíšťové encefalitidy je očkování, které se aplikuje celoročně a přispívají na ně zdravotní pojišťovny. „Vysokou míru ochrany zajistí již první dvě dávky vakcíny aplikované v intervalu 2 týdnů až 3 měsíců. V loňském roce byl zaznamenaný výrazný nárůst počtu nakažených od 35 let věku, očkovat by se proto měli hlavně dospělí ve středním, a především starším věku, kdy je prognóza nemoci horší s vyšším výskytem trvalých následků,“ uzavírá docent Maďar.