Vývoj epidemie cholery v Jemenu

H. Tkadlecová
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně

• Od 27. 4. do 8. 9. 2017 bylo v Jemenu evidováno v souhrn ném počtu 635 752 suspektních případů cholery a 2 062 souvisejících úmrtí napříč celou zemí (úmrtnost 0,4 %). 
• Děti do 5 let tvoří 18 % ze všech hlášených případů a osoby starší 60 let představují 32 % úmrtí (úmrtnost 2,9 %). 
• Zasažena je většina oblastí v Jemenu – 22 z 23 guvernorátů. 
• Jen za měsíc srpen 2017 bylo nahlášeno 171 296 případů, což znamená 5 710 nových případů cholery den ně [1]. 

Primární ohnisko cholery bylo oznámeno Ministerstvem zdravotnictví v Jemenu 6. 10. 2016. V důsledku občanské války, trvající déle než 2 roky, je oslaben zdravotní systém, infrastruktura vč. vodárenského a sanitárního systému, obyvatelé trpí podvýživou a po silných deštích došlo ke kontaminaci vodních zdrojů. Světová zdravotnická organizace (WHO) zajišťuje distribuci léků, zdravotnických pomůcek a v postižených oblastech zřizuje léčebná centra. Vzhledem k rychlosti šíření cholery, která přesahuje kapacitu zdravotnického systému, jsou obyvatelé Jemenu vystaveni většímu riziku úmrtí. 

Riziko šíření cholery v rámci Jemenu a do sousedních zemí je považováno za velmi vysoké z následujících důvodů: 

• Omezený přístup k plně funkčním zdravotnickým zařízením – méně než 45 % všech zdravotnických zařízení lze za plně funkční považovat v důsledku humanitární krize. 
• Přetrvávání základních příčin ných faktorů, jako je nedostatečný přístup k pitné vodě a osobní hygieně, nedostatek potravin, podvýživa a neoptimální životní podmínky v přeplněných kolektivních střediscích, které hostí vysídlené obyvatelstvo. 
• Dlouhodobý válečný kon.ikt a obtíže při udržování klíčových služeb veřejného zdravotnictví spolu s obtížným přístupem do ně kte rých cholerou zasažených oblastí. Onemocnění se šíří i v táborech pro uprchlíky. 

Choleru vyvolává bakterie Vibrio cholerae, kterou jako první izoloval italský anatom Filippo Pacini roku 1854. Inkubační doba onemocnění je od několika hodin do 5 dní. Zdrojem je nemocný člověk, rekonvalescent nebo nosič. K přenosu dochází alimentární cestou, nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi (v níž je Vibrio cholerae schopno přežívat až 3 týdny) nebo potravinami (dny až 6 týdnů, doba přežití roste s klesající teplotou). 

Účin nou prevenci představuje mytí rukou, převařování vody, případně její dezinfekce, dodržování základních hygienických pravidel při zacházení s potravinami. Další možností ochrany je očkování, jeho účin nost je však omezená. 

Cholera je charakterizována nebolestivými objemný­mi vodnatými průjmy bez křečí a horeček. Pokud nejsou nahrazovány ztráty tekutin, může během 4–12 hod dojít k dehydrataci, hypokalemii, metabolické acidóze a výji­mečně k hypovolemickému šoku. Většina nakažených má jen lehké příznaky – průjem trvající 3–7 dní. Méně než 5 % in.kovaných má tzv. formu gravis (těžkou) s těžkými vodnatými průjmy, zvracením a dehydratací. Závažnost onemocnění se pak stupňuje s podvýživou. 

WHO monitoruje epidemiologickou situaci a provádí hodnocení rizik na základě nejnovějších dostupných informací. V souvislosti s vypuknutím epidemie cholery v Jemenu se zatím nedoporučuje žádné omezení týkající se cestování. 

Na konci srpna WHO ve spolupráci s WFP (World Food Program me) a UNICEF doručili z Amsterdamu do Sana a Djibouti 157 tun cholerových kitů. 

Epidemie cholery se v současné době vyskytuje rovněž v Demokratické republice Kongo, Somálsku, Kamerunu, Ghaně, Pobřeží Slonoviny, Súdánu, Keni, Nigérii, Tanzanii, Burundi, Pákistánu a na Haiti a Filipínách [1]. 

Historicky se cholera vyskytovala v pandemiích, které zasáhly na několik let celé kontinenty. První dochované zmínky o epidemii cholery pochází ze 6. století př. n..l.  Indie. 

Literatura 

1. ProMED mail. International Society for Infectious Disease. [online]. Available from: www.promedmail.org. 

MUDr. Hana Tkadlecová 
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Havlíčkovo nábřeží 600, 760 01 Zlín