Přes pokles výskytu klíšťové encefalitidy má Česká republika pořád nejvíc nemocných v Evropě
R. Maďar
Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, Brno
Souhrn
Klíšťová encefalitida je zřejmě jedinou infekční nemocí, jejíž výskyt je v ČR dlouhodobě nejvyšší v celé EU. Stovky postižených, část z nich s trvalými následky, a každoroční případy úmrtí, které by byly preventabilní očkováním, jednoznačně ukazují, že stávající proočkovanost osob v riziku nákazy pohybujících se v přírodě je nutné zvýšit. Vzhledem k rychlému rozšiřování klíšťat je možná nákaza už i na vlastním pozemku v zástavbě, při sportovních aktivitách nebo při pobytu v zahraničí. Očkování není rovnocenně zastupitelné jinými druhy prevence.
Klíčová slova
klíšťová encefalitida – výskyt – přenos – prevence – očkování
V loňském roce zaznamenala ČR pokles případů klíšťové encefalitidy, avšak vzhledem k tomu, že k poklesu počtu nakažených došlo i v jiných zemích, zůstává ČR s více než 400 hlášenými případy a relativně nízkou proočkovaností 23 % stále na prvním místě v Evropě (graf 1, tab. 1). Sousední Německo zaznamenalo v r. 2014 pokles na 277 případů a Polsko na 195 případů. Naproti tomu sousední Rakousko se srovnatelnou populací mělo vloni díky vysoké proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě, která dosahuje téměř 90 %, jen 80 případů infekce.
Zákonitosti výskytu této nákazy jsou velmi komplikované a její meziroční výkyvy jsou typické. Vyhráno tedy zdaleka není. Je pravděpodobné, že pokud se nezvýší stávající proočkovanost osob exponovaných infikovaným klíšťatům v přírodních ohniscích nákazy, počet nemocných v letošním roce znovu poroste. Významným faktorem ovlivňujícím nemocnost na klíšťovou encefalitidu je počasí. Jeho současný vývoj s absencí déletrvajících mrazů v zimním období zatím klíšťatům nahrává. Sněhová pokrývka jim zásadně nevadí a naopak dlouhodobá vlhkost následkem srážek či jarního tání sněhu je pro ně příznivým faktorem.
Ve všech zemích jsou přitom hlášeny jen ty nejzávažnější formy nemoci. Jeden člověk v loňském roce v ČR klíšťové encefalitidě podlehl, dva případy byly importovány ze zahraničí, pravděpodobně z Chorvatska. Tři osoby se nakazily konzumací tepelně neupraveného kozího mléka a šest při manipulaci s klíšťaty a jejich odstraňování z kůže jiných osob.
Na tuto nemoc stále neexistuje účinný lék a infekce zanechává trvalé následky vlivem zánětu centrálního nervového systému. Infikovaná klíšťata se dostávají z přírodních oblastí stále blíž člověku, vyskytují se už nejen na venkově či na okraji měst, ale i v parcích a zahradách v městské zástavbě. Rizikové oblasti zasahují do všech krajů ČR (mapa 1). V riziku nákazy jsou nejen lidé vyhledávající krásy přírody v různých koutech naší země, ale i ti, kteří tráví svůj čas v přírodě na svém pozemku nebo v blízkosti svého domova. Rozšíření přenašečů nákazy ohrožuje i ty, kteří svůj životní styl nijak zásadně za poslední dekády nezměnili, a tedy rybaří, zahradničí či houbaří na stejných místech. Klíšťata se vyskytují v místech pohybu zvěře a člověka, nejrizikovější jsou místa s vysokou trávou, ve stínu stromů, ve vlhkém údolí nebo u vodních toků či ploch. Sběrači klíšťat jsou i domácí mazlíčci. K nákaze stačí zatoulaný míček na golfu, odpočinek u cyklostezky nebo pití nepasterizovaného mléka.
Jednoznačně nejúspěšnějším a nejspolehlivějším preventivním opatřením je očkování. Vysokou míru imunity navozují již první dvě dávky v odstupu dvou týdnů až třech měsíců. Riziko je o to větší, že nákazu přenáší i malé nymfy, které na kůži nemusíme odhalit a často jsou v ohnisku nákazy mnohem početnější než dospělá klíšťata.
Nákaza hrozí i při pobytu v přírodě v zahraničí, endemické oblasti sahají od východní Francie až po asijský Dálný východ a od Albánie na jihu až téměř k severnímu polárnímu kruhu na území Finska (mapa 2). Po ČR hlásí tradičně nejvíce případů klíšťové encefalitidy Německo, Slovinsko, pobaltské země a Rusko. Na možnost infekce proto musíme myslet i před cestou za hranice ČR.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier
Bidláky 20, 639 00 Brno