Epidemie žluté zimnice v Brazílii

H. Tkadlecová
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně

Brazilský ministr zdravotnictví vyhlásil 6. 9. 2017 konec epidemie žluté zimnice, která v Brazílii usmrtila více než 250 lidí za posledních 9 měsíců. Žlutá zimnice se v tomto období objevila také v Kolumbii, Ekvádoru, Peru, Bolívii, Surinamu a Francouzské Guayaně. Celkem onemocnělo777 lidí, z nichž 261 zemřelo. Úmrtnost onemocnění u potvrzených případů byla 34 %. 

Epidemie byla velmi netypická v zemi, kde se každoročně objeví pouze nemnoho případů. Nemoc se objevila také v oblastech, které předtím nebyly považovány za rizikové, a kde byla proto nízká proočkovanost. 

Jako odpověď na epidemii zahájila Brazílie masivní očkovací kampaň, v níž bylo vydáno 36,7 mil. dávek vakcíny. Vakcinační úsilí nadále pokračuje, protože proočkovanost v oblastech, které se potýkaly s náporem epidemie, je kolem 60 %, přičemž vytýčený cíl je 95 %. 

Žlutá zimnice je akutní virové onemocnění přenosné z opic na člověka a z člověka na člověka různými druhy komárů. Po uplynutí inkubační doby asi 1 týden se objeví typické klinické příznaky – horečka, zimnice, bolesti svalů, hlavy, zvracení. Těžká forma onemocnění se rozvine u 15 % případů (krvácení, postižení jater a ledvin). 

Očkování je hlavní preventivní opatření proti žluté zimnici. Očkovací látka je prověřena desítkami let praxe, je velmi efektivní, jedna dávka je většinou dostatečná pro navození dlouhotrvající ochrany. Za 30 dnů po očkování je efektivně chráněno až 99 % vakcinovaných osob. 

Onemocnění žlutou zimnicí lze léčit pouze symp­tomaticky rehydratací, antipyretiky, analgetiky a antiemetiky, antibio tika se podávají při superinfekci. 

Skupina brazilských specialistů z různých států zkoumá příčiny letošní epidemie žluté zimnice a možnou souvislost s devastací životního prostředí. 

Nemoc je přenášena ve venkovských a zalesněných oblastech komáry rodu Haemagogus. V městských oblastech může být přenášena komárem Aedes aegypti, který může být i vektorem dengue, zika viru a horečky chikungunyu. Nicméně od roku 1942 nejsou v Brazílii hlášeny případy městského přenosu žluté zimnice. Ani v rámci letošní epidemie nebyl žádný z potvrzených nebo podezřelých případů ve státě Minas Gerais z městských aglomerací. Všechny infekce v proběh­lé epidemii souvisely se sylvatickým (lesním) cyklem přenosu, takže se na něm naštěstí nepodílel komár rodu Aedes aegypti. Virus žluté zimnice se tak nedostal do hustě zalidněných urbanizovaných oblastí a rozsah epidemie nebyl větší. 

Žlutá zimnice je vyvolávána virem z čeledi Flaviviridae. Může docházet k náhlým vzplanutím nemoci a rychlému šíření mezi určitými skupinami opic a mezi lidmi. Odborníci věří, že náhlá vzplanutí epidemie žluté zimnice souvisí se změnami v životním prostředí. Podle prof. Sergio Lucena, primátologa a zoologa, jsou epidemie žluté zimnice ekologickým fenoménem [1]. 

Virus žluté zimnice okupuje ně kte ré lesy a divoké regiony a s nimi souvisí i nízký počet hlášených případů. Ve chvíli, kdy se virus začne rychle šířit, in. kuje opice a lidi. První umírají opice. Jakmile se virus začne šířit, jsou mrtvé opice prvním varováním a předzvěstí epidemie v určité oblasti. 

Brazílie by měla mít dobře propojený systém, který by tyto epidemie předvídal, ale bohužel v této oblasti chybí větší investice. Pokud by bylo získáno více informací, mohl by např. stát Minas Gerais zorganizovat včasnou vakcinační kampaň v rizikových oblastech, která by zabránila šíření nákazy. 

Jednou z hypotéz výzkumníků, která hledá příčiny proběhlé epidemie, je odlesňování, které omezuje druhy opic na velmi malé oblasti lesa, což pak vyústí v další následky. Oslabený ekosystém vytváří vhodné podmínky pro množení komárů. Epidemie mohou být způsobeny in.kovanými komáry, kteří nachází velkou populaci opic v izolovaných částech atlantského lesa. 

Vědecké důkazy také předpokládají, že zdravé lesy s vysokou biodiverzitou mohou bránit šíření virů. Ačkoli i tak se mohou epidemie objevit, jejich intenzita je v zachovalém životním prostředí nižší. 

Podle vědců jsou populace opic během každé takové epidemie dramaticky zredukovány a zotavují se pomalu během několika následujících let. Ke vzplanutí nové epidemie dojde většinou až tehdy, když virus najde velké množství vnímavých opic určitých genetických vlastnos­tí a při vhodných podmínkách. Je-li nakažených hodně zvířat, je i jednodušší vstup viru do lidské populace. 

Les plný ovoce a přítmí, bez znečištění, napomáhá vzniku populace zdravých opic bez stresu, s efektivním obran ným systémem, které jsou pak odolnější k nemoci. 

Na druhou stranu existuje možná souvislost epidemie žluté zimnice s tragédií v dolech v Marianě (kolaps důlní hráze 5. 11. 2015, při kterém zemřelo 19 lidí). Někte rá z měst zasažených nemocí leží blízko údolí Rio Doce. Asi 60 000 000 m3 hlušiny (vč. odpadů z důlní továrny) se uvolnilo poté, co vybouchla důlní přehrada Samarco. Tato masa unikla do řeky Rio Doce a dosáhla pobřeží státu Espirito Santo. 

Již bylo uvedeno, že žlutá zimnice je v Jižní Americe nemocí „lesa“. Komáři, kteří ji přenáší, kladou vajíčka do stromů, dutin a bromélií. Komáři využívají struktur lesa a nejsou úzce navázáni na velké vodní plochy či řeky. Města zasažená nemocí leží v oblastech, kde hlušina s odpady neměly plnou sílu zničit les. 

Podle vědců by hypotéza byla věrohodnější, pokud by se epidemie objevila blízko Mariany, kde jsou důsledky tragédie rozsáhlejší a vedly k odlesnění. V údolí Rio Doce se znečištěná hlušina naakumulovala v mělčinách. 

Podle epidemiologických hlášení celkem 78 místních samospráv hlásilo úmrtí opic, které umíraly ve velkých počtech, nejhorší situace byla právě v Minas Gerais, ale tento fenomén se rozšířil i do Espirito Santo. Situace ohrožuje i vzácné druhy těchto zvířat. Podle studií, které se prováděly během epidemie ve státě Rio Grande do Sul v roce 2009, klesly populace vřešťanů na 20 %. 

Ministerstvo zdravotnictví se nyní soustředí na problematiku násilí na opicích, které bylo zaznamenáno v ně kte rých samosprávných regionech. Někteří lidé totiž věří, že zabíjení zvířat je může ochránit před nemocí. Ministerstvo zveřejnilo na svých stránkách informaci, která popírá tento mýtus a vysvětluje, že zvířata jsou v současné době našim spojencem a pomáhají nám mapovat nemoc. 

Virová infekce u zvířat trvá jen asi 3–5 dní. Poté opice buď hynou, nebo se stávají imun ními. Násilí je směřováno většinou proti zdravým zvířatům, která neměla kontakt s virem nebo jsou už imun ní, a nepředstavují tudíž žádné riziko. 

Literatura 

1. ProMED mail. International Society for Infectious Disease. [online]. Available from: www.promedmail.org. 

MUDr. Hana Tkadlecová 
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně 
Havlíčkovo nábřeží 600, 760 01 Zlín