AVENIER
www.avenier.cz
Vakcíny do ordinace
vakciny.avenier.cz
Očkování na cesty
www.ockovacicentrum.cz
Aktuality

Editorial: Chřipka vs ebola, co je horší?

R. Maďar

O současné epidemii eboly se mluví snad ve všech zemích světa. Vzhledem ke způsobu přenosu a riziku při poskytování zdravotní péče straší nejen laiky, ale i zdravotníky, a to i ve vzdálených oblastech naší planety. Tato nemoc má i přes velmi nízkou incidenci a celkovou mortalitu značnou mediální pozornost už od svého prvního výskytu před 38 lety, kdy prokazatelně pronikla do lidské populace. Strašákem je nepochybně hlavně vysoká letalita, dramatický klinický obraz s vnějším krvácením u části postižených i absence očkovací látky a účinné terapie. Zoonózy (resp. antropozoonózy) jsou často obecně horší než výlučně lidské infekce – jejich eradikace je prakticky nemožná, mají tendenci k mutacím, způsobují značné lidské i hospodářské ztráty a nezřídka poškozují lidský organizmus více než zvířecí (alespoň pokud jde o některé druhy). Na druhou stranu se filovirus eboly nepřenáší vzdušnou cestou (bezkontaktně snad jen při zvracení), pacient není infekční již v inkubační době před nástupem prvních příznaků (jako u jiných nemocí) a nedochází k chronickému průběhu ani ke vzniku nosičství. K tomu je virus eboly málo odolný vůči vnějším vlivům, na površích přežívá jen krátkou dobu, obzvlášť pokud je vystavený suchu a slunečnímu záření. Přežívá a množí se jen v organizmu člověka a zvířete – ať už v živém nebo po nějakou dobu i v mrtvém. Jeho nejpravděpodobnější přírodní rezervoár, netopýrům příbuzní kaloni živící se ovocem, se u nás (mimo subtropické a tropické oblasti) nevyskytují. Import viru k nám je proto sice cestou individuálních osob možný, endemizace však už nikoli, resp. je velmi nepravděpodobná. 

V případě příletu ebolou infikované osoby budou tak jako v Africe „první na ráně“ rodinní příslušníci a zdravotníci. V rámci každé větší epidemie eboly virulentními kmeny (zejm. kmeny Zaire a Sudan) umírali vždy i sestry či lékaři. Přitom pacient nemusí mít viditelné vnější krvácení, přicestovat může i bez příznaků v rámci inkubační doby nebo s problémy, které nejsou pro ebolu specifické a popsali bychom je jako chřipce podobné. Odběr krve bez rukavic a alespoň základní ochrany rizikových sliznic (nos, ústa, oči) může mít fatální následky. Ebola chyby neodpouští a např. častý odběr krve v českých ordinacích bez rukavic lze za chybu v dnešním globalizovaném světě jednoznačně považovat. Přistupujme ve své práci ke každému pacientovi jako k potenciálně infekčnímu, bez ohledu na to, jestli cestuje nebo ne. Na rozdíl od tzv. západních zemí EU je u nás v této oblasti pořád ještě dost velký alibizmus. Neznám sestru v Německu nebo ve Velké Británii, která by si u odběru krve rukavice nevzala. Přitom Češi cestují čím dál víc a počet imigrantů z různých zemí je u nás rovněž poměrně vysoký.

Dalším zajímavým fenoménem je obava z relativně nevelkého počtu případů tisíce kilometrů vzdálené exotické eboly a současně ignorování nebo alespoň nedostatečné využívání potenciálu ochrany proti nemocem, které jsou příčinou mortality i u nás. Za 38 let své existence usmrtila ebola přibližně tolik lidí, co chřipka a s ní spojené komplikace za jedinou sezónu ve středně velké evropské zemi. Přitom je u nás obrovský prostor pro zvýšení nedostatečné proočkovanosti rizikových skupin proti invazivním pneumokokovým či meningokokovým infekcím, více očkovat proti chřipce, virovým hepatitidám, klíšťové encefalitidě či využít novou vakcínu proti herpes zoster – a tím přispět k poklesu jejich incidence a zabránit zbytečnému utrpení pacientů. Nedá mi opět nepřipomenout, že to chce osobní doporučení lékaře nebo sestry a navíc laikovi srozumitelnou formou, zejm. v ordinacích primární péče. Stávající chřipková sezóna nám aktuálně dává dobrou příležitost promluvit si o prevenci respiračních infekcí očkováním se svými pacienty. Lepší specifická ochrana proti této skupině nákaz neexistuje. A to se týká i nás, zdravotníků. Lehce se můžeme nakazit i my a infekci dál přenést na své pacienty, kolegy, studenty, přátele či rodinné příslušníky. Proočkovanost zdravotníků přitom není vyšší než u běžné populace.

A abychom si odpověděli na název tohoto úvodníku – ebola usmrtila za skoro 40 let své existence do vzniku stávající epidemie přibližně 1 500 osob, chřipka a její přímé komplikace si vyžádají každý rok obětí 250 000 – 500 000. Naprosto neporovnatelné riziko pro nás i naše pacienty. Snad každý ví, co s tím. Životy můžeme zachraňovat i ve svých ordinacích.

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
předseda redakční rady

Zpět na seznam článků

 

Nahoru
Souhlasím Nastavení
Vaše soukromí - Vaše volba

Tyto webové stránky používají tzv. soubory cookies za účelem lepšího komfortu jejich prohlížení. Cookies jsou malé textové soubory ukládané do Vašeho počítače nebo mobilního zařízení při návštěvě internetových stránek. Některé soubory cookies jsou nezbytné pro správné zobrazení a fungování našich webových stránek a jejich částí (např. přihlášení do účtu, internetová objednávka). Jiné jsou volitelné (cookies ke shromažďování informací pro vytváření anonymizovaných statistik návštěvnosti a používání webových stránek, marketingové cookies) a pomáhají nám měřit a zlepšovat výkon stránek či zobrazovat Vám relevantní reklamy, a to jak na našich webech, tak mimo ně.

Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s uložením všech souborů cookies. Pro další informace a možnost povolit ukládání pouze některých typů cookies zvolte tlačítko „Nastavení“.
Více informací o tom, proč a jak vaše osobní údaje zpracováváme, najdete v našich zásadách zpracování osobních údajů .