Buněčná imunita u infekce covid-19, a možnosti její laboratorní diagnostiky

B. Boualay
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Praha 5

Buněčná i humorální imunita jsou klíčovou složkou imunitní obrany. Lidský organizmus je schopen vytvářet si dlouhodobě obranné mechanizmy proti novému koronaviru. Naznačují to v současnosti rozsáhlé studie, ve kterých vědci zjistili, že nějakou míru buněčné imunity proti nemoci navíc má asi polovina lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 setkali. Oblast buněčné imunity se jeví jako klíčová v boji proti novému koronaviru, protože tato část imunity má mnohem lepší a dlouhodobější paměť než imunita humorální.
Zásadní částí imunitního systému jsou buňky bílé krevní řady T lymfocyty a protilátky. T lymfocyty mají schopnost přímo napadat a ničit buňky, které jsou napadeny viry. V boji proti koronaviru zatím nebyla příliš známá jejich úloha, přitom je zásadní a v současnosti na to upozorňují i vědci v několika studiích.
Buněčná imunita je specifická nebo nespecifická a je první linií v obraně organizmu proti infekcím. Měřit buněčnou imunitu testy je poměrně komplikované a zároveň finančně nákladné.
Vyšetřování parametrů buněčné imunity se provádí imunofenotypizací subpopulací lymfocytů metodou průtokové cytometrie. Toto vyšetření zahrnuje kvantitativní metodu (vyšetření počtů buněk – subpopulace leukocytů) a kvalitativní metodu (funkční testy / testy fagocytózy a testy aktivace buněk). Lidské lymfocyty mohou být podle bio logických funkcí a exprese buněčných povrchových antigenů rozděleny na tři hlavní populace:
• T lymfocyty;
• B lymfocyty;
• přirození zabíječi (natural killers – NK buňky).

Fluorochromem značené monoklonální protilátky a vícebarevná průtoková cytometrie dovolují kvantifikovat více leukocytárních subpopulací najednou. V klinické praxi se obvykle sleduje procento a absolutní počty celkových T lymfocytů (CD3+), B lymfocytů (CD19+) a NK buněk (CD3+, CD16+, CD56+) subpopulace T lymfocytů: pomocné (CD3+, CD4+) T lymfocyty a cytotoxické (CD3+, CD8+) T lymfocyty.
Vyšetření Quantiferon patří do skupiny tzv. IGRA testů (interferon gamma release assays), jde o stanovení produkce interferonu gamma (INF-γ). Je to krevní test, kdy se po cílené stimulaci T buněk pacientovy krve specifi ckými antigeny detekuje pomocí testu ELISA sekrece INF-γ a následně se jako průkaz probíhající infekce měří jeho hodnoty. Test v současnosti slouží k dia gnostice latentní a aktivní infekce M. tuberculosis.
Osoby, které přišly do kontaktu s infekčním agens, mají v důsledku proběhlé imunitní odpovědi v krvi specifi cké T lymfocyty schopné reagovat s antigeny tohoto infekčního agens. Jestliže do krve odebrané takové osobě přidáme antigeny tohoto agens a inkubujeme ji při teplotě 37 °C, dojde k rychlé aktivaci specifi ckých T lymfocytů, které pak produkují INF-γ. Naproti tomu v krvi neimunní osoby se INF-γ během inkubace uvolňovat nebude.
Zjištění produkovaného INF-γ v krvi po její inkubaci s antigenem je tak známkou specifické imunitní odpovědi na příslušného původce. Uvažuje se o možnosti využití této metody i pro vyšetření buněčné imunity pacientů s infekcí covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 a dle proběhlých klinických studií se ukazuje, že by to mohla být cesta správným směrem. Dnes už máme určité informace o chování imunitního systému v souvislosti s infekcí covid-19. Je známo, že porucha imunity je základní součástí mechanizmů, kterými koronavirus SARS-CoV-2 napadá organizmus a způsobuje onemocnění covid-19. Neadekvátní abnormální funkce buněk imunitního systému vede k závažným stavům, např. sepse, ARDS (syndrom dechové tísně dospělých) nebo se jedná o multiorgánové selhání. Buňky imunitního systému (makrofágy, neutrofily, lymfocyty) potřebují pro zajištění svých funkcí vitamin C. Deficit vitaminu C může vést k jejich dysfunkci. Jedním z projevů dysfunkce je tzv. cytokinová bouře, která je právě příčinou závažného průběhu infekce covid-19 u ně kte rých pacientů. Syndrom cytokinové bouře nebo též syndrom uvolnění cytokinů je forma celkové zánětlivé reakce, kterou může vyvolat infekce nebo ně které léky. Podstatou aktivace příliš velkého počtu leukocytů je uvolňování nadměrného množství protizánětlivých cytokinů – signálních proteinů, jejichž prostřednictvím leukocyty komunikují. U pacientů s infekcí covid-19 jsou přítomny funkčně vyčerpané T lymfocyty a jejich počet je obvykle snížený. Pro jejich proliferaci je potřebná aminokyselina glutathion, k jejíž aktivaci je nutná přítomnost askorbátu. Zvýšený přísun kyseliny askorbové u lidí s touto infekcí se stal předmětem aktuálního výzkumu např. v Kanadě, Itálii a Číně. Přední výrobci diagnostických souprav v oblasti laboratorní medicíny již připravují diagnostické sety pro hodnocení stavu buněčné imunity v souvislosti s infekcí covid-19. V nejbližších týdnech proběhne v některých laboratořích v ČR zkušební testování.

Zdroje a literatura
Hořejší V, Bartůňková J. Základy imunologie. Praha: Triton 2009.
Biocev. 2021 [online]. Dostupné z: www.biocev.cz.
The Lancet. 2021 [online]. Dostupné z: www.thelancet.com.
Nature. 2021 [online]. Dostupné z: www.nature.com.
Vidia. 2021 [online]. Dostupné z: www.vidia.cz.
Synlab. 2021 [online]. Dostupné z: www.synlab.cz.
Next Clinics. 2021 [online]. Dostupné z: www.next-clinics.com.

MUDr. Blanka Boualay
garant infekční sérologie
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Ženské domovy
Ostrovského 253/3
150 00 Praha 5