Subtropická klíšťata ve střední Evropě

R. Maďar
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava
Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU v Ostravě

Klíště Hyalomma marginatum zachycené nedávno v Německu vyvolalo značný zájem odborné i laické veřejnosti s otázkou, jestli se mohou subtropické druhy klíšťat usídlit i ve střední Evropě a jestli nám od nich hrozí reálné riziko. Tento druh sice bývá označován jako klíště africké, pochází však z jižních oblastí bývalého Sovětského svazu a Íránu, odkud se rozšířil na Střední Východ a následně dále do Asie, na africký kontinent i do jižní Evropy. Dospělí jedinci sají krev na velkých zvířatech nebo na člověku, nižší stadium – nymfa – na hlodavcích nebo ptácích. K jejich transportu na velké vzdálenosti ve stadiu nymfy migrujícími ptáky. Vědci z britských ostrovů zjistili, že až 21 % klíšťat odebraných z migrujících ptáků bylo druhu Hyalomma marginatum. Pozitivní kusy ptáků měly přisáté dvě až pět klíštěcích nymf.

Teplé počasí ve střední Evropě vytváří podmínky umožňující nasátým nymfám uvolněným z ptáků vyvinout se v našem, pro ně dosud netypickém, geografickém regionu ve vyšší stadium. Oplodněná dospělá samička je následně schopna položit do půdy až 7 000 vajíček, ze kterých se vyvinou nová klíšťata, a tento koloběh se v přírodě neustále opakuje. Druhým způsobem možného přenosu tohoto druhu po našem kontinentě je přenos při obchodu s dobytkem, pokud by nebyl dostatečně zkontrolován. Na jednom kusu dobytka mohou být přisáty i desítky klíšťat a jsou známy případy, kdy jejich počet dokonce přesahoval stovku.

Rod Hyalomma je nejodolnější ze všech existujících klíšťat. Je schopen přežívat ve velmi nepříznivých podmínkách, kde je horko, vysoká vlhkost vzduchu, dokonce na savanách a polopouštích. Protože se tam vyskytuje málo hostitelů a klíšťata krev sát kvůli svému dalšímu vývoji musí, jejich lov na teplokrevné
hostitele je akčnější. Schovávají se u povrchu půdy, a když ze vzdálenosti 3–9 metrů cítí blížící se zvíře, případně člověka, podle vibrací, změny teploty, CO₂ nebo vizuálně, jelikož mají oči, rychle po něm vystartují. Jsou dokonce schopna sledovat svou oběť i několik desítek metrů, nejdelší vzdálenost byla zaznamenána na úrovni 100 metrů [1]. To je velký rozdíl oproti našemu klíštěti obecnému (Ixodes ricinus), které jen pasivně číhá na vegetaci a natahuje se, aby se zachytilo, protože je mnohem méně pohyblivé.

Hyalomma přenáší především rickettsie, intracelulární bakterie způsobující horečnaté stavy podobné chřipce s vyrážkou a typickou afekcí v místě přisátí klíštěte. Nebezpečné jsou především pro pacienty s imunodeficitem, u kterých mohou způsobit těžký stav dokonce s možným úmrtím. Druhou nebezpečnou endemickou nemocí (vyskytující se k nám nejblíže na jihu Balkánského poloostrova a v Turecku) je krymsko-konžská hemoragická horečka. Její průběh může být podobný Ebole s vysokou letalitou dosahující až 40 %. Je to virová infekce, takže na rozdíl rickettsióz zde nelze terapeuticky využít antibio tika a rovněž proti ní není dostupná účin ná vakcína.

K přenosu nymf klíšťat Hyalomma marginatum do střední Evropy a dokonce i severněji bude docházet i nadále. Záchyt v Německu byl pozoruhodný tím, že se jednalo o více dospělých jedinců, takže importované nymfy byly za daných meteorologických podmínek schopny vyvinout se ve vyšší stadium, které se dokáže rychle rozmnožovat a útočí i na člověka nebo na větší domácí zvířata. Dosud se klíště Hyalomma v Evropě vyskytovalo v zemích Středomoří, kam běžně jezdí občané ČR na dovolenou, vč. Chorvatska, Bulharska, Španělska nebo Turecka, není proto rozhodně důvod k panice, jen je potřeba chránit se v přírodě účinným repelentem a vhodným oblečením. Velmi důležitá je i kontrola těla po návratu z přírody nebo i namátkově v průběhu procházky. Výhodou usnadňující rychlé nalezení na povrchu těla je větší velikost Hyalomma marginatum v porovnání s Ixodes ricinus, které záchytu často uniká, jelikož nymfa dosahuje velikosti jen 1 až 2 mm. Pokud v našem geografickém regionu nově importovaná klíšťata přezimují, budou aktivní zase od jara, dospělí jedinci potřebují teplotu alespoň 10 °C [1].

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Centrum očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Habrůvka
Dr. Martínka 7, 700 30 Ostrava

Literatura
1. ECDC. Hyaloma marginatum – Factsheets for experts. European Centre for Disease Control and Prevention 2018. [online]. Awailable from: htt ps://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/facts/tickfactsheets/hyalomma-marginatum.