Španělská chřipka – pohled do historie
K. Dylová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Brno
Souhrn
Rok 2018 je rokem bohatým na výjimečná výročí – 100 let od vzniku Československa, 50. výročí pražského jara roku 1968, 25 let od rozdělení Československa a také 100 let od vypuknutí španělské chřipky. Právě před 100 lety, kdy si lidé myslí, že se útrapy 1. světové války chýlí ke konci, se šíří po všech kontinentech jiná než válečná epidemie – pandemie španělské chřipky. Její dopad na obyvatelstvo byl katastrofální.
Klíčová slova
španělská chřipka – pandemie – terapie – profylaxe – mortalita
Nejasný původ
Nikdo ani po 100 letech úplně přesně neví, kdy se epidemie rozběhla, kdy se původci choroby podařilo uchytit v lidské populaci a explozivně se rozšířit. Úplně neočekávaně však chřipka v roce 1918 nepřišla. V případě španělské chřipky bylo možné pozorovat průběh ve vlnách typický pro chřipkové pandemie. První, relativně mírná vlna nastoupila na jaře a na počátku léta 1918 v Evropě a v USA. V pozdním létě a na podzim 1918 byla následována druhou vlnou spjatou s neobyčejně vysokou mortalitou, která ztratila v Evropě na razanci až v listopadu téhož roku. Na mnoha místech však probíhala ještě na přelomu let 1918/ 19, zvláště pak v lednu a únoru 1919, třetí vlna, rovněž spojovaná s vysokou úmrtností, po které v roce 1920 na mnoha místech následovala ještě obzvlášť virulentní čtvrtá vlna.
Zvláštnosti španělské chřipky
U pandemie v letech 1918/ 19 byly častěji pozorovány recidivy i nebezpečné zápaly plic spojené s těmi nejtěžšími komplikacemi jako např. empyémy nebo plicní krvácení. Obzvláště markantním rysem byl její celkový obecně hemoragický charakter, jenž se projevoval nejen častým krvácením z nosu. Již na jaře roku 1918 lékaři pozorovali, že neumírají pouze starci a děti, nýbrž obzvlášť často i mladí lidé mezi 15 a 40 lety. A ještě jedna věc byla nápadná. Na chřipku umírali lidé fyzicky zdatní, dobře živení, nikoli jen slabí a podvyživení. Navzdory odvážným hypotézám není dodnes uspokojivě vysvětleno, proč tomu tak bylo.
Předcházení chřipce
Poté co vešly ve známost první případy chřipky, byla roku 1918 nastolena otázka, jak možné hrozící infekci uniknout. Obecně je doporučováno, aby se lidé šetřili, proto je třeba vyvarovat se přepracování, nedostatečné výživě a psychické zátěži. K medikamentózní prevenci infekce lékaři doporučovali chinin v dávkování od 0,2 g do 0,3 g 3× denně, který měl nejen zmírnit průběh nemoci, nýbrž i zabránit jejímu vypuknutí. Většina klinických lékařů tento názor nesdílela, přesto prodeje chininu dosahovaly rekordní úrovně. 
Všude se připomínala úzkostlivá a důkladná hygiena. V hostincích a kavárnách má být používán přinesený příbor a vlastní sklenice na pití, člověk si má několikrát denně vyčistit ústa a před jídlem důkladně umýt ruce. Aktuálním požadavkem byla prostorová separace nemocných členů rodiny. V denících je ostře kritizováno tradiční podávání ruky. Bylo doporučováno omezit pozdrav na pokrčení obočí či úklon hlavou.
Na rozhraní mezi léčitelstvím a lidovou medicínou, ale i mezi profylaxí a terapií, se těšily velké popularitě alkoholické nápoje, ať už rum (čaj s rumem), grog, svařené víno nebo medicinální koňak. V Anglii byla od prosince 1918 whisky dokonce na recept. Samozřejmě ne všichni lékaři byli přesvědčeni o zázračné síle alkoholu. Z hlediska diferenciální diagnostiky záhadné epidemie se pomýšlelo i na nemoci, které jsou endemické převážně v tropech a subtropech, např. maltská horečka (obr. 1 a 2).
Léčba
Protože účinné specifické léky nebyly k dispozici, koncentrovala se léčba na mírnění symptomů, zejména antipyretickou terapii. Hlavním lékem v boji proti španělské chřipce se stal Aspirin. V těžkých případech, ve kterých byl žádoucí silně sedativní a antineuralgický účinek, sahali lékaři také po substancích jako opium, morfium, heroin nebo kokain.
Nositelem naděje v boji proti chřipce se stala séroterapie, pasivní imunizace séry obsahujícími „anti-tělíska“, která se již osvědčila proti neštovicím a záškrtu. Vysoká očekávání se ale nenaplnila.
První očkování inaktivovanými, v embryonovaných slepičích vejcích vyrobenými, „mrtvými“ vakcínami proti chřipce bylo zahájeno až ve 30. letech minulého století, první pokusy s živými vakcínami pak následovaly od roku 1937.
Čas epidemiologů
Od chvíle, kdy pandemie španělské chřipky skončila, se snažily zdravotní úřady a epidemiologové zjistit počet jejích obětí. Čísla globální mortality kolísají mezi 6 a 100 miliony mrtvých – závratná bilance obětí, s níž se Světová zdravotnická organizace neztotožnila. Ta i nadále vychází z 20– 50 milionů zemřelých.
Španělské chřipce na stopě
Velkou výzvou se pro mikrobiologii stalo rozluštění genetického kódu pandemického viru. V roce 2005 byla po 10 letech usilovné práce zrekonstruována RNA všech osmi genomů pandemického viru. Dominujícím chřipkovým typem byl určen typ A/ H1N1. Linie A/ H1N1, typická pro španělskou chřipku, byla
i základem pandemie prasečí chřipky roku 2009.
Oběti španělské chřipky
Jako první česká oběť je v Prager Tagblatt u uváděn 12. 9. 1918 koncipient pražského policejního ředitelství JUDr. Egon M. Prorok ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.
Další známé oběti španělské chřipky
Egon Schiele, Harold Gilman, Bohumil Kubišta, Guillaume Apollinaire, Max Weber aj.
Dne 27. 5. 1918, v Den obětí války, umírá v New Yorku na zápal plic americký podnikatel s nemovitostmi a restauratér německého původu Frederick Trump. Přistěhovalec z Kal lstadtu ve Falci je jednou z raných obětí španělské chřipky. O necelých 100 let později se jeho vnuk stává prezidentem Spojených států (obr. 3). .jpg)
Historické kazuistiky chřipky
1. Služka, 35 let, onemocněla 12. října, pociťuje opakovaně mrazení a celkovou malátnost, během prvního týdne nemoci časté krvácení z nosu a silné bolesti hlavy, kašel, bez hlenů. Až 19. října se dostavil silně krvavý výmětek a pocit stísněnosti. Stolice zpočátku 2× vodnatá, poté normální. Před ní onemocněla zaměstnavatelka a jedno dítě. Během dalšího průběhu se objevuje útlum nad oběma spodními plicními laloky a šelest na celé pravé straně.
Teplota až 40 °C, sputum krvavé, pneumonické. Později je výmětek více hnisavý, pacientka se stává otupělou, hodně sténá. Dne 24. října pokles teploty na 37 °C, puls slabý, 128/ min, 25. října, tedy 13. den nemoci, smrt v důsledku srdeční slabosti.
Klinická diagnóza: pneumonie způsobená chřipkou, hnisavá bronchitis haemorrhagica.
2. Železniční dělník, 14 let, který byl přivezen na lékařskou kliniku umírající. Byl silně cyanotický. Nad oběma plícemi se ozývaly chrastivé zvuky, bez útlumu: frekvence pulsu velmi malá, stěží hmatný. Exitus jednu hodinu po přivezení.
Klinická diagnóza: chřipka.
3. Manželka pekaře, 24 let, onemocněla 13. října 1918 horečkou, celková malátnost, bolesti hlavy a na prsou, bez výmětku. Objevily se rovněž bolesti v břiše a zádech. Silné krvácení z nosu třetí den nemoci. Den ně 4– 5× průjmová stolice. Pacientka ulehla hned po prvních projevech nemoci na lůžko. Dne 22. října, tedy v 9. den nemoci, exitus letalis.
Klinická diagnóza: chřipková pneumonie, enteritis, zvětšení srdce, gravidita.
Mgr. Kristina Dylová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Nádražní 2a, 602 00 Brno
Literatura
1. 1918 Spanish Flu. [online]. Available from: htt p://www.american-historama.org/1913-1928-ww1-prohibition-era/1918-spanishflu.htm.
2. The ‘greatest pandemic in history’ was 100 years ago – but many of us still get the basic facts wrong. [online]. Available from: http://theconversation.com/the-greatest-pandemic-in-history-was-100-years-ago-but-many-of-us-still-get-the-basic-facts-wrong-89841.
3. Spanish flu death chart. [online]. Available from: htt ps://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spanish_fl u_death_chart.png.
4. Meet Freidrich-Pimp, Profi teer and Patriarch of the Trump Line.[online]. Available from: htt ps://www.thedailybeast.com/meetfreidrichpimp-profi teer-and-patriarch-of-the-trump-line.
5. Levinthal W, Kuczynski MH, Wolff E. Die Grippe-Pandemie von 1918. Munchen: Bergmann 1921.
6. Salfellner H. Španělská chřipka – Příběh pandemie z roku 1918.Praha: Vitalis 2018.