Přírodní katastrofy: epidemiologie, doporučené postupy

R. Maďar
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava

Úvod

Z hlediska možného výskytu přírodních katastrof a počtu zraněných osob je nejrizikovějším regionem Asie a Oceánie. I když tato oblast zabírá jen 30 % zemského povrchu, rychlý růst populace, vysoká hustota obyvatelstva ve městech a pokračující odlesňování způsobují, že roční počet osob připravených o přístřeší a zraněných představuje až 80 % z celosvětového součtu. Přitom právě Asie je nejpopulárnějším kontinentem pro exotické cesty českých turistů.

Zemětřesení

I když se střední Evropě tragická neštěstí způsobená přírodními faktory většinou vyhýbají, v loňském roce zasáhla zemětřesení se smrtelnými následky i náš kontinent.

V roce 2016 bylo na naší planetě zaregistrováno přes 14 400 zemětřesení s magnitudou nad 4,0 stupně Richterovy škály. Z toho 17 mezi 7,0 a 7,9 stupně. Více než 10 obětí na životech si vyžádalo sedm zemětřesení, z toho nejvíc (676) v Ekvádoru v dubnu 2016. Hned na druhé místo s počtem 299 obětí se zařadily srpnové otřesy v Itálii.

Přibližně 1/10 plochy zemské pevniny, na níž žije asi polovina populace naší planety, je ohrožena zemětřeseními. Rizikovými oblastmi jsou zejména části Japonska (vč. Tokia), Indonésie, Číny, Mongolska, Filipín, Íránu, Arménie, Indie, na americkém kontinentu především Aljaška, Kalifornie (vč. Los Angeles a San Franciska), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Peru, Venezuela, Ekvádor. V Evropě jsou to především části Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova, Německa, Řecka a Turecka. Patří sem i mnoho velkých evropských měst, např. Lisabon, Řím, Neapol, Soluň (Thessaloniki), Atény, Bělehrad, Bukurešť, Tirana, Skopje, Istanbul. Mnohé seizmicky aktivní oblasti jsou populárními cíli zahraničních návštěvníků. Jak se potvrdilo v prosinci 2004, zemětřesení v důsledku posunu zemských desek s následnými ničivými vlnami může mít katastrofální následky i pro oblasti vzdálené tisíce kilometrů od epicentra.

Domácí obyvatelstvo díky výuce na školách a opakovaným nácvikům obvykle ví, jak se za dané situace chovat. Pro cizince to však může být celkem nová situace, na niž nejsou připraveni.

Jak správně postupovat při zemětřesení

• V případě záchvěvů země je zapotřebí zachovat klid. Zranění často vznikají při panickém vybíhání lidí na ulici nebo při útěku do krytů.
• Jste-li při otřesech mimo budovy, zůstaňte venku, co nejdále od vysokých budov, komínů a elektrického vedení. Jste-li právě v úzké uličce mezi domy, je třeba se uchýlit pod nejbližší dveře nebo vrata.
• Jste-li v budově dál od východu, zůstaňte uvnitř. Nejvhodnější je stát u opěrné zdi nebo pod zárubní dveří, nikdy však ne u okna. Nemáte-li čas, skočte pod stůl nebo nějaký odolný předmět. Zásadně nevstupujte na schodiště ani do výtahu, které se při otřesech obvykle poškodí jako první.
• Zastihnou-li vás otřesy v autě na otevřeném prostranství, zastavte a zůstaňte ve vozidle (ne však na mostě ani nadjezdu).
• Vyhněte se mořským plážím a nábřeží kvůli možným vlnám tsunami.
• Sledujte zprávy v elektronických médiích a řiďte se jejich instrukcemi.
• Po zemětřesení zkontrolujte elektřinu, plyn a vodu. Jsou-li poškozené, uzavřete je.
• Nikdy nechoďte naboso, na zemi je obvykle množství střepin a ostrých úlomků.
• Při delším pobytu v seizmicky aktivní oblasti neklaďte na skříně ani police těžké předměty.
• Těžší kusy nábytku opřete o stěny.
• Zjistěte si předem umístění hlavních uzávěrů vody a plynu.

Záplavy

Asie a tichomořské ostrovy představují nejrizikovější oblasti i v případě možného výskytu záplav. Časté jsou povodně především v Číně, Thajsku, Vietnamu, Indii, Nepálu, Pákistánu a v Bangladéši. V posledně jmenované zemi, jejíž velká část se nachází pod úrovní hladiny moře, žije v rizikových oblastech přibližně 80 mil. lidí. Na sklonku 90. let 20. století postihly zničující záplavy africký Mosambik, později také Ghanu, Kamerun a Nigérii. V dalších letech jsme byli svědky povodní v mnoha státech střední Evropy. Je předpoklad, že s oteplováním planety budeme v budoucnosti zaznamenávat rozsáhlé záplavy častěji. S excesivními srážkami jsou spojené sesuvy půdy, zejména v oblastech, kde došlo k masivní deforestaci.

Sopečné erupce

Méně častým, avšak stejně nebezpečným přírodním jevem jsou sopečné erupce. Podle UNESCO zemřelo jejich následkem za posledních 500 let přibližně 200 000 lidí. Aktivní sopky se vyskytují zejména v Japonsku, na Filipínách a v Indonésii, které patří mezi nejlidnatější země světa. Jen na samotných filipínských ostrovech je situováno v pěti sopečných pásech více než 200 vulkánů, z nichž 17 je aktivních. K sopkám s největším destrukčním potenciálem patří Mayon, Taal, Hibok-Hibok, Balusan, Mount Pinatubo a Canloan. Ze 129 aktivních vulkánů v Indonésii je nebezpečných až 70. Od začátku 70. let 20. století zaznamenali většinu erupcí na ostrově Jáva. Aktivní vulkány chrlící lávu a popel se nacházejí také v Latinské Americe, např. v Mexiku (Popocatepetl) a v Ekvádoru (Tungurahue, 120km jižně od hlavního města Quito). Z celkového počtu cca 1 500 sopek je každoročně aktivních asi 50. V roce 2016 došlo k erupci vulkánů Tungurahua v Ekvádoru, Vil larrica v Chile, Mount Sinabung a Mount Bromo v Indonésii, Piton de la Fournaise na ostrově Réunion, Kilauea na Havaji, Pavlof Volcano na Aljašce, Nyiragongo v Demokratické republice Kongo, Erta Ale v Etiopii.

Z 10 aktuálně nejaktivnějších sopek jsou dvě v Evropě:

1. Eyjafjal lajökul l, Island
2. Vesuv, Itálie
3. Sakurajima, Japonsko
4. Mount Merapi, Indonésie
5. Mount Nyiragongo, Demokratická republika Kongo
6. Ulawun, Papua Nová Guinea
7. Taal, Filipíny
8. Mauna Loa, Havajské ostrovy
9. Galeras, Kolumbie
10. Santa Maria, Guatemala

Aktivní sopky se však nacházejí i v jiných částech světa, přičemž jejich aktivita je poměrně proměnlivá. Aktivní evropskou sopkou je Etna na Sicílii a nedaleko od ní jsou aktivní vulkány na turisty oblíbených Liparských ostrovech (Stromboli).

Ocitnete-li se na svých cestách v blízkosti sopky s mimořádně zvýšenou aktivitou chrlící lávy, s kouřem a popelem stoupajícím do výšky (nejednou až několik kilometrů), ihned postiženou oblast opusťte. Přehnaná zvědavost už stála životy mnoha turistů. Během sopečné erupce nehrozí nebezpečí jen od postupující lávy. Velké kusy roztavených hornin, tzv. sopečné pumy, nejednou dosahující až velikosti automobilu, mohou být rozmetány obrovským tlakem i několik kilometrů od kráteru. Zdraví nebezpečné mohou být navíc i plyny unikající do ovzduší. Chování vulkánu není možné vždy předpovídat, čehož svědectvím jsou úmrtí mnoha špičkových odborníků – vulkanologů, kteří v minulosti zahynuli při sledování sopek. Riziko představují také podmořské sopky, jichž je jen na dně Tichého oceánu několik tisíc.

Větrné bouře

K nejčastějším přírodním katastrofám patří větrné smrště (bouřky, hurikány, cyklony, tajfuny, tornáda) a sesuvy půdy. Postupují-li cyklony vznikající v oblasti západního Tichomoří severozápadním směrem, zasahují hlavně Filipíny, Tchaj-wan, Japonsko a ně kte ré části asijské pevniny. Přibližně 15 % ze všech tropických cyklonů na světě vzniká v oblasti Bengálského zálivu, přičemž následné velké přílivové vlny a rozsáhlé záplavy mají nezřídka devastující následky. Největší škody zanechaly cyklony v Bangladéši v roce 1991 a ve 12 pobřežních distriktech východoindického státu Orissa v roce 1999 s více než 10 000 lidských obětí. Devastující větrné smrště postihují však i tichomořské ostrovy Fidži, Vanuatu, Tonga, Samoa a Šalamounovy ostrovy. Výsledkem oteplování vod Atlantského oceánu a Karibského moře jsou hurikány sužující pobřežní oblasti Severní a Latinské Ameriky. Pobřeží Střední Ameriky a karibské ostrovy zdevastoval v roce 1998 hurikán Mitch, v roce 2005 způsobil z množství hurikánů největší škody hurikán Katrina, který paralyzoval i New Orleans a několik států USA. V roce 2016 se rekordně pozdě vyskytl v karibské oblasti hurikán Otto, který zasáhl pobřeží Střední Ameriky až koncem listopadu. Pozdní nástup měla v roce 2016 i sezóna bouří v Pacifické oblasti. Další průběh sezóny byl však už poměrně standardní, 26 pojmenovaných bouří, 13 tajfunů a 6 super-tajfunů.

Tornáda postihují zejména rovinaté vnitrozemí USA v jarních a letních měsících. I když postiženy už byly všechny státy USA, vč. Aljašky a Havajských ostrovů, nejčastěji vznikají v tzv. tornádové aleji, tj. pásu zahrnujícím ze severu na jih Nebrasku, Kansas, Oklahomu a střední Texas.

Při přírodních katastrofách je důležité dodržovat doporučení odborníků stejně jako zkušeného místního obyvatelstva a v případě nutnosti se bez meškání zapojit do evakuace. Poškození obydlí, dopravních komunikací, vodovodní sítě a kanalizace bývá při živelních pohromách často příčinou epidemií infekčních nemocí, např. cholery, břišního tyfu, leptospirózy, virové hepatitidy A apod., především v důsledku konzumace kontaminované vody a potravin, frekventně také následkem přímé expozice záplavové vodě s průnikem patogenů přes místa s narušenou integritou kůže a sliznice.

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Centrum očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Hrabůvka Dr. Martínka 7, 700 30 Ostrava