Rozhovor: Přála bych si navštívit Machu Picchu

R. Maďar
Redakce časopisu Očkování a cestovní medicína

Trang Thu Do je známou blogerkou, kterou časopis Forbes zařadil na seznam 30 nejvlivnějších mladých lidí do 30 let věku v České republice. Její blog Asijatka.cz, který vychází už 10 let, byl nominován na prestižní cenu Magnesia Litera a dostalo se jí i ocenění Novinářská křepelka. V minulosti působila jako happiness manažerka ve společnosti IBM a aktuálně se věnuje marketingu pro start-up Spaceti. Trang (čte se Čang) se sice narodila ve Vietnamu, v České republice však bydlí od předškolního věku, a zatímco čeština jí jde skvěle, vietnamsky už mluví s českým přízvukem. Využili jsme setkání v rámci cyklu Charitativních večerů s dobrou hvězdou moderovaných doc. Rastislavem Maďarem a položili jí několik otázek. 

Jste povahou cestovatelka?
Jsem, ale cestovat jsem začala teprve před několika lety. Nebýt kamarádky a tehdejší spolužačky Evičky, asi bych se jí nestala. Jednou jsme na studentské akci mluvily o Vietnamu a ona, protože už měla za sebou 2 měsíce cestování po USA, navrhla, že bychom se mohly s partou sbalit do krosen a odjet sami na měsíc cestovat. Když se to dozvěděli rodiče, nejdříve nechápali, proč chceme cestovat s baťohem a proč nechceme koupit zájezd přes cestovku. Docela se o mě báli, dnes ale už rozumí, že tím investuji do sebe. 

Máte někde ve světě své oblíbené místo?
Primárně je to všude tam, kde mám své rodiče. Ale mluvíme-li o cestovatelských klenotech, mám jich několik. Zamilovala jsem se například do Luang Prabang, laoského městečka plného chrámů a koloniální architektury. A velmi silný dojem na mě udělalo japonské Kjóto a obzvlášť bambusový háj Arashiyama. Japonsko je určitě země, kam se budu
vracet. Ráda bych si splnila sen a viděla na vlastní oči olympiádu v roce 2020. Pro některé by se to mohlo zdát jako bláznivý nápad. Vidím, jak si spousta lidí ťuká na hlavu a říká si – vždyť je to jako jít s davy v turistické sezóně na Eiffelovku! Ale já věřím, že sportovní hry v japonském kontextu budou nezapomenutelným zážitkem. Tak jsem zvědavá, co budu říkat za 2 roky. A nesmím zapomenout na Slovinsko!

A kde by to bylo v ČR?
Českou republiku nemám bohužel téměř vůbec projetou, ale z míst, které jsem navštívila, se mi hodně líbilo v Jeseníkách. Vyšlapali jsme na Praděd a pak sjeli koloběžkami do Koutů. Pak se mi taky hodně líbilo v Mikulově, ale to jsem byla ještě „kuře“, co si okolí moc nevšímalo. Chystám se brzy do Lednice, tam se moc těším. A mám vyhlídnutých několik moderních a architektonicky zajímavých míst. Navíc jsme pořídili malé autíčko, abychom si mohli drandit po českých luzích a hájích. 

Které místo byste nám doporučila k návštěvě ve Vietnamu a proč?
Určitě bych doporučila Hoi An. Jedná se o město z 15. století plné roztomilých domků ze dřeva. Historické centrum je zapsáno od roku 1999 na seznamu UNESCO. Pro mě jedno z nejromantičtějších a nejfotogeničtejších míst, kde jsem byla. A navíc si můžete nechat ušít cokoli na míru. Na každém rohu totiž najdete obchod s látkami a oblečením
s krejčovstvím. V Hoi An nám také extrémně chutnalo. Ale nedivte se, vždyť jedete do Vietnamu, kde má každé město svůj specifický pokrm nebo jídlo.

Máte nějaký zatím nesplněný cestovatelský sen?
Zmíněná olympiáda v Japonsku a také jednou navštívit Machu Picchu v Peru. Pamatuji si, když jsem o této magické a starobylé památce slyšela ve škole poprvé. Řekla jsem si, že se tam jednou podívám. Dávám si trošku načas, v Latinské Americe jsem zatím nebyla. Tedy zatím jen v Karibiku.

Kdy jste se naposledy očkovala a proti čemu?
Naposled jsem se očkovala na svou cestu do Vietnamu, takže na žloutenku A a břišní tyfus. Což jako základ prozatím vždy stačilo.

Jak nejraději trávíte dovolenou v zahraničí?
Záleží, v jaké partě cestuji. Většinou toho hodně nachodím, ráda vyhledávám útulné kavárny. Když je chuť, zajdu také do muzea. Mám ráda pestrost, od všeho něco. Sportovní aktivity, výhled na město, procházky, dobré jídlo, muzea, a když je možnost, tak nepohrdnu ani nicneděláním na pláži. 

Co Vás nejvíc nabíjí energií?
Kdysi jsem mívala pocit, že když budu chybět na nějaké akci, něco promeškám. Bude to znít jako klišé, ale mám ráda chvíle, kdy z města odjedu do přírody, dýchám volný vzduch a ani neotevřu počítač. Ale pak se znovu těším do města, do ruchu, mezi lidi a na kulturu. Takže mě kupodivu nabíjí to, že mám v životě balanc a že si můžu vychutnat obojí.

Umíte lépe česky nebo vietnamsky?
Umím lépe česky, ve vietnamštině mám silný český přízvuk. Moje děti budou jistě jednou mluvit vietnamsky lépe než já.

Máte nějaké životní krédo?
Mám jich několik. Některá funkční více, některá méně. Ale řídím se hlavně heslem Nebrat si nic osobně. Vychází ze Čtyř dohod a je to jedna z věcí, která mi v životě pomohla asi nejvíce. Pomáhá mi hlavně v pracovních vztazích, abych si udržela čistou hlavu. Jinak by to nadělalo v pracovním nasazení i vztazích na pracovišti velký nešvar. Pak mám ještě jedno milé krédo: Nikdy neminout šanci si zatančit. Je to pro mě symbol toho, že by se člověk neměl brát příliš vážně.

Děkujeme Trang za rozhovor a u příležitosti vietnamského nového roku v době uzávěrky tohoto čísla jí přejeme za celou redakční radu vše nejlepší.

Za redakční radu
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS