Kazuistika: Nákaza českého cestovatele Chromobacterium violaceum
I. Setničková1, M. Marešová1,2
1 Hygienická stanice hlavního města Prahy
2 Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Praha 4
Souhrn
Bakterie Chromobacterium violaceum se přirozeně vyskytuje ve vodě a půdě v okolí tropického a subtropického pásu naší planety. Při in.kování člověka dochází k rychlé progresi onemocnění. Jedná se o bakterii s nízkou virulencí, přesto však postihuje i imunokompetentní jedince. Níže uvedená kazuistika popisuje onemocnění a úmrtí 54letého muže, které bylo způsobeno touto bakterií po nákaze v jihovýchodní Asii.
Klíčová slova
Chromobacterium – potápění – absces – nekróza – antibiotika
Úvod
Chromobacterium violaceum je gramnegativní fakultativně anaerobní bakterie o nízké virulenci. Vyskytuje se v tropickém a subtropickém pásu severní a jižní polokoule ve svém přirozeném prostředí, jimiž jsou voda a půda [1,2]. Historicky byla objevena v roce 1881 a popsána u zvířat v roce 1905 – konkrétně u buvolů na Filipínách. V roce 1927 byla tato bakterie poprvé diagnostikována jako lidský patogen doktorem J. E. Lesslerem v Malajsii [3].
Celosvětově bylo hlášeno zhruba kolem 150 případů infekcí u člověka ze zemí tropického a subtropického pásu (např. Filipíny, Kolumbie, Brazílie, Argentina, USA, Austrálie, Nepál, Indie, Srí Lanka, Malajsie). V ČR nebylo do roku 2016 toto importované onemocnění zaznamenáno.
Onemocnění způsobené Chromobacterium violaceum
Bakterie do organizmu proniká nejčastěji poraněnou kůží, která je vystavena kontaminované vodě, popř. půdě, možný, i když méně častý je přenos orální cestou (konzumace kontaminované vody, potravin) [3]. Onemocnění nejčastěji začíná jako lokální infekce kůže v místě vstupu, postupně však přechází v nekrotizující metastatické léze, event. mnohočetné abscesy v játrech, plicích, slezině, mozku a lymfatických uzlinách, které vedou k sepsi kulminující v multiorgánové selhání až smrt.
Infekce se častěji projevuje u imunokompromitovaných jedinců, ale byly popsány i případy onemocnění u předtím zdravých osob [4,5].
Kazuistika
Muž, 54 let, který v průběhu svého života neprodělal žádné vážnější onemocnění, byl v období od 22. 12. 2015 do 10. 1. 2016 na rekreačním pobytu v Thajsku, kde se potápěl. Jeho další cesta vedla do Kambodži. Na konci pobytu, v Bangkoku, ho začalo pobolívat pravé ucho, v místní lékárně si zakoupil kapky do uší. V letadle se stav zhoršoval – bolest ucha, zimnice, následně subfebrilie. V ČR navštívil ORL, kde byl diagnostikován prasklý bubínek a dle CT mastoiditida. Ošetřující lékař předepsal Dalacin, po němž u pa cienta ustávala bolest, ale přetrvávaly horečky až 40 °C. Pro zhoršování zdravotního stavu byl pa cient hospitalizován na interním oddělení, kde mu byla na rentgenu zjištěna pravostranná pneumonie, proveden výtěr z ucha, ze kterého bylo vykultivováno Chromobacterium violaceum (citlivé na gentamicin), na základě toho ihned provedena změna antibio tika. Gentamycin podáván intravenózně. Následovalo další zhoršování stavu, průjmové stolice, zvracení, vysoký C reaktivní protein. Pacient byl přeložen na infekční kliniku, kde dochází k další progresi onemocnění. Druhý den hospitalizace rozvoj multiorgánového selhání, které vyústilo do zástavy srdce a dechu, pa cient byl úspěšně resuscitován. Dochází k centralizaci oběhu se zcela uzavřenou periferií končetin, z důvodu rozvoje suché gangrény aker nutná amputace obou horních a dolních končetin, nekrózy se vytvořily i na ušních boltcích, špičce nosu a špičce penisu. Provedeno celotělové CT, kde byl zjištěn nález mnohočetných abscesů v játrech a pankreatu, ložiska abscesů v břišní dutině si vyžádala opakované revize celkem 8×. Pacient byl na umělé plicní ventilaci, pro anurii opakovaně hemodialyzován.
Stav byl dále komplikován opakujícími se plicními a močovými infekty multirezistentními nozokomiálními kmeny bakterií (Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter, Candida albicans).
Terapie pa cienta během hospitalizace probíhala prostřednictvím antibio tik (střídaní dle citlivosti), dále byl tlumen analgetiky, napojen na umělou plicní ventilaci, vyživován uměle parenterální a enterální cestou. Antibio tická léčba se později ukázala již zcela bez efektu (přetrvávají febrilní špičky 39–40 °C), proto byla ukončena a byla navýšena dávka mor. nu a antidepresiv.
Dne 4. 8. 2016 byl pa cient přeložen do specializovaného zařízení s následnou intenzivní péčí, kde pokračovala progrese stavu, přetrvávající febrilie, nárůst zánětlivých parametrů. Dne 23. 9. 2016 pa cient zemřel.
Závěr
Onemocněné způsobené bakterií Chromobacterium violaceum je vzácné a postihuje většinou imunokompromitované jedince. Výše uvedená kazuistika však dokazuje, že může onemocnět i zcela zdravý člověk. Vzhledem k tomu, že vstupní branou infekce je ve většině případů porušená kůže, se jako jediná možná ochrana jeví zabránění styku porušené kůže s kontaminovanou vodou, event. půdou.
V případě vzniku obtíží u člověka s pozitivní cestovatelskou anamnézou je potřeba na toto onemocnění myslet a zajistit včasnou, adekvátní a razantní antibiotickou terapii.
Literatura
1. Pant ND, Sharma M, Khatiwada S. Asymptomatic bacteriuria caused by Chromobacterium violaceum in an immunocompetent adult. Case Rep Med 2015; 2015: 652036. doi: 10.1155/2015/652036.
2. Obořilová A, Mayer J, Pavlík P et al. Hemofagocytární syndrom (kazuistika a review literatury). Vnitř Lék 2003; 49(3): 210–216.
3. Díaz Pérez JA, García J, Rodriguez Villamizar LA. Sepsis by Chromobacterium violaceum: .rst case report from Colombia. Braz J Infect Dis 2007; 11(4): 441–442.
4. Yang CH, Li YH. Chromobacterium violaceum infection: a clinical review of an important but neglected infection. J Chin Med Assoc 2011; 74(10): 435–441. doi: 10.1016/j.jcma.2011.08.013.
5. Richard KR, Lovvorn JJ, Oliver SE et al. Chromobacterium violaceum sepsis: rethinking conventional therapy to improve outcome. Am J Case Rep 2015; 16: 740–744.
MUDr. Martina Marešová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Budějovická
Antala Staška 1670/80, 140 46 Praha 4