Kazuistika: Klíšťová encefalitida
D. Nosálková
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Zlín
Úvod
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění, které je dominantně přenášeno ze zvířat na člověka infikovaným klíštětem. Byl zaznamenán také přenos skrze tepelně neupravený nebo nedostatečně upravený kozí či ovčí sýr a mléčné výrobky. Onemocnění může způsobit zánět mozku či zánět mozkových blan.
Často probíhá ve dvou fázích, někdy i bez příznaků. Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá přibližně 7–14 dní. V první fázi probíhá se symptomy podobnými chřipce. Provází jej malátnost, bolest kloubů, svalů, pobolívání hlavy, zvýšená teplota, únava. Tyto potíže trvají několik dní, později ustoupí a člověk se cítí zdráv. Velice často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané choroby. Dochází také ke skryté formě onemocnění, kdy po nákaze nedojde k žádným projevům. V mnoha případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Ve druhé fázi se objeví horečka, silné bolesti hlavy, nauzea, zvracení, dezorientace a potíže s mluvením. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji virus napadá vyšší centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka.
Jedná se o závažné, život ohrožující onemocnění. Léčba je pouze symptomatická, přesto může pozdní zahájení způsobit větší komplikace onemocnění, stejně tak může zanechat trvalé následky v podobě chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrnu horních končetin, sníženou výkonnost a deprese. K laboratorní diagnostice onemocnění stačí krevní testy, případně vyšetření mozkomíšního moku [1,2].
Kazuistika
Typickým dvoufázovým průběhem onemocnění klíšťovou encefalitidou prošel v roce 2018 i pacient Josef narozený roku 1961, bydlištěm na Luhačovicku, kde je potvrzeno ohnisko klíšťové encefalitidy. Klíště ani ložisko po pokousání nenašel.
První příznaky onemocnění ve formě vyčerpání se začaly objevovat v půlce července během 117_km dlouhého přejezdu Suchý–Řetechov na silničním kole.
Asi po týdnu se Josef zúčastnil další sportovní akce, a to mistrovství republiky v orientačním běhu na 24 hodin. Po 9 hodinách běhu se objevuje nezvyklá únava s nutností prospání se. Tělo přesto neregeneruje. Pokouší se dál o závod, ale je schopen pouze chůze. Dostavuje se silná bolest v tříslech a uprostřed noci je opět nucen závod přerušit a v ALU fólii na lavičce se prospat. Závod dokončil v 8 hodin ráno, avšak se zvýšenou teplotou a hypofunkční dolní končetinou.
Následovaly dva dny odpočinku provázené typickými chřipkovými příznaky – únavou, bolestmi svalů a zvýšenou teplotou.
Dne 5. července se cítil dobře a odjel s rodinou na dovolenou do Černé Hory. Na výletě do národního parku Durmitor pozoroval svalovou únavu a psychickou labilitu. Další dva dny odpočíval. Dne 13. července ráno vybíhá asi na hodinu do přírody, kde narazí na agresivní včely, a vrací se s několika žihadly v těle. Odpolední koupání vnímá jako nepříjemné, voda se zdá studená a celková nepohoda se projeví v noci divokými sny. Opět má zvýšenou teplotu. Na druhý den ráno rodina odjíždí na výlet autem do hor. Josef pociťuje nechutenství, častější odvodňování, teplotu a závratě, resp. poruchu rovnováhy, kterou přirovnává stavu jako při požití alkoholu. Není už schopen řídit vozidlo. Během noci se stav ještě zhoršil. Intenzivní halucinace, horečka, neschopnost přijímat tekutiny ani jídlo, zvracení.
Ráno 15. července odjezd do ČR jako spolujezdec. V horkém letním dni (35 °C) se přesto cítí podchlazený, trpí světloplachostí, nutné sluneční brýle, takže cestu přeruší a ubytují se ještě v Chorvatsku. Na večeři vypij e necelé pivo a sní pár smažených hranolek, víc není schopen pozřít a odchází spát. Opět těžká noc provázená halucinacemi. Zbylých 800_km domů bylo náročných. Po příjezdu domů večeřel dva brambory, vypil pivo a štamprli slivovice. Opět nekonečná noc plná vidin a špatných snů.
Dne 17. července je svou obvodní lékařkou odeslán do zlínské nemocnice. Ještě ten samý den byla provedena vyšetření k vyloučení podezření na klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Následující ráno proběhl odběr mozkomíšní tekutiny. Laboratorní vyšetření potvrzuje klíšťovou encefalitidu. Podpůrná léčba probíhá na infekčním oddělení v Uherském Hradišti.
Sledování televize a četba se nedoporučuje, přesto pacient občas na svém tabletu čte firemní zprávy, vnímá však rychlou únavu očí. Na zvuky reaguje bez problémů. Také neužíval žádné léky na spaní ani analgetika. Hmotnostní úbytek byl zaznamenán i v důsledku netolerance potravy během pár dní až 8 kg. Během hospitalizace byla podávána i.v. výživa. Bolestmi hlavy netrpěl.
Dne 27. července se cítí trochu lépe, v důvěře, že domácí léčení bude efektivnější a pro horší snášení izolace ukončuje na vlastní žádost pobyt v nemocnici a odchází domů. První týden pouze krátce popocházel po bytě, hodně odpočíval, polehával. Následně až do konce srpna pravidelná domácí rehabilitace: každé ráno 20minutová procházka, přes den polehávání, protahování se, lehké cvičení, chůze po bytě, odpočinek na lůžku. Večer opět 20minutové procházky přírodou, zakončeny v místní hospůdce s kamarády u malého piva. Pobytem v přírodě, stykem s přáteli, péčí rodiny a vytrvalým procvičováním ztuhlého svalstva se zdravotní stav den ode dne zlepšoval.
Po třech týdnech domácího pobytu začal v krátkých časových sekvencích pracovat na počítači. Únava očí jej však podstatně omezovala. Časem tento syndrom polevil a v září byla práce na počítači snesitelná po dobu 1–1,5 hodiny. Problémy s pamětí Josef nezaznamenal.
Koncem září se zúčastnil krátkého orientačního běhu, kde pozoroval dobrou psychickou koncentraci, ale naprosto nedostatečnou fyzickou kondici. To se však změnilo v prosinci, kdy podal uspokojivý výkon ve dvouhodinovém běžeckém závodu. Dnes, po dvou letech od infekce, se Josef cítí opět v kondici sportovce, kterou si musel tvrdým pravidelným tréninkem znovu vybojovat. Trvalé následky nepociťuje.
Diskuze
Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění vyskytující se po celé Evropě. Podle počtu diagnostikovaných případů je však u nás situace velmi alarmující. Nedostatečná proočkovanost a podceňování nákazy mají bohužel za následek desítky zbytečně a nevratně postižených osob ročně.
Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování. Doporučuje se všem osobám, zejména však těm, které žij í v rizikových oblastech, pohybují se v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími miláčky.
Literatura
1. Beran J, Vaništa J. Základy cestovního lékařství. Praha: Galén 2006.
2. Beran J, Havlík J, Vonka J. Očkování: Minulost, přítomnost, budoucnost. Praha: Galén 2005.
Dana Nosálková
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Zlínská poliklinika
Třída Tomáše Bati 3705
760 01 Zlín