Epidemie ve světě a jiné významné epidemiologické aktuality
R. Maďar
Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, Brno
Vzteklina – Nepál a další rozvojové země
Zdravotnické úřady v Nepálu informovaly o pátém smrtelném případu vztekliny za poslední období v této zemi, stovky dalších osob obdržely po pokousání zvířetem postexpoziční očkování. Věk pacientů s fatální formou nákazy se pohyboval v rozmezí 12 – 55 let, ve všech případech byl zdrojem nákazy toulavý pes. Vzhledem k tomu, že místní statistiky nejsou spolehlivé, je velmi pravděpodobné, že skutečný počet případů je mnohem vyšší. Cestovatelům směřujícím do této země stejně jako do dalších rozvojových oblastí všech kontinentů doporučujeme preventivní očkování proti této nemoci třemi dávkami. Kvalita vakcín a imunoglobulinu, které se v chudých zemích aplikují po poranění zvířetem, nemusí být dobrá vzhledem k horším hygienickým podmínkám a častým výpadkům elektrického proudu. Problémem může být i jejich špatná dostupnost. Bez včasné preventivní a postexpoziční vakcinace přitom toto onemocnění končí smrtelně, účinná léčba stále neexistuje.
Virová hepatitida A v Hong Kongu
Centrum pro ochranu zdraví Ministerstva zdravotnictví v Hong Kongu vydalo na základě desítek letošních případů infekce virem hepatitidy typu A na svém území rady pro obyvatele a návštěvníky, jak riziko nákazy snížit.
Výskyt této nemoci je běžný prakticky na celém světě, ve vyspělých i v rozvojových zemích, včetně ČR. Riziko nákazy je i při cestě dopravními prostředky nebo při pobytu v místech s větším nahromaděním osob.
Nejjistější specifickou ochranou je preventivní očkování, kterou zajistí již jedna dávka vakcíny. Druhá, aplikovaná ideálně za 6 – 12 měsíců po první, zajistí ochranu na desítky let až doživotně.
Zvýšený výskyt planých neštovic ve Francii
Francie zaznamenává nárůst případů planých neštovic. Nejvíc postižené jsou oblasti: Pays de la Loire, Champagne-Ardenne, Corsica, Haute- Normandie, Ile-de-France, Franche-Comte, Brittany, Lower Normandy a Midi-Pyrenees, o něco méně Provence-Alpes-Cote d‘Azur, Rhone-Alpes a Lorraine.
Vzestup případů této vysoce infekční nemoci, která je nejčastěji hlášenou infekcí i v ČR, je pro zimní a jarní měsíce typický. Vyskytuje se na celém světě, v rozvojových i rozvinutých oblastech. Nákaza hrozí i v prostředcích hromadné dopravy. Většina populace se s nemocí setká do 15 let věku, následkem
čehož vzniká dlouhodobá imunita, současně však možnost vzniku pásového oparu později v životě. Horší průběh planých neštovic je obvykle u dospělých osob a starších dětí. Riziková však může být i nákaza těhotné ženy, kojence či osoby s oslabenou imunitou. Situaci zhoršuje skutečnost, že nakažená osoba vylučuje virus už před prvními příznaky, tedy ještě před izolací, kdy si ještě svou nemoc neuvědomuje.
Preventivní očkování proti planým neštovicím ve dvou dávkách zabrání vzniku nepříjemné akutní infekce a navíc sníží pravděpodobnost vzniku pásového oparu. Pokud už člověk plané neštovice prodělal, může se od 50 let věku očkovat samostatně proti pásovému oparu jednou dávkou vakcíny.
Epidemie zánětu mozkových blan na Univerzitě v Oregonu
Na University of Oregon v USA zaznamenali v souvislosti s epidemií nebezpečné meningokokové meningitidy způsobené typem B bakterie další případ nákazy – první mimo kolektiv studentů. Nakaženým je 52letý otec studenta, který navštívil univerzitní kolej ve dnech 2. – 3. května. V populaci se pohybují další nosiči bakterie, kteří jsou bez příznaků, ale představují riziko pro své okolí. Nákaza u 18letého studenta – člena akrobatického týmu – skončila úmrtím.
Výskyt meningokokové meningitidy je typický zejména pro kolektivy adolescentů a mladých dospělých, především sportující mládež. Rizikové faktory zahrnují i pobyt v zakouřeném prostoru např. na diskotéce, virózu či jiné oslabení imunity, vysokou koncentraci osob na malém prostoru, fyzickou zátěž, cestování apod. Vyskytnout se však může v jakémkoli věku. Nosičství bakterie v horních dýchacích cestách je rovněž nejčastější u mladých dospělých, od nich se přenáší vzdušnou cestou nepozorovaně na další osoby. Meningokok je nejvíc nebezpečný patogen vyskytující se na našem území stejně jako v dalších rozvinutých i rozvojových zemích, který ohrožuje život nakažených a nezřídka vede k trvalým následkům.
Jedinou specifickou prevencí je včasné očkování, v dnešní době jsou již u nás k dispozici vakcíny proti všem typům – B (ve dvou dávkách) a samostatně i proti čtyřem dalším A, C, Y, W-135 najednou (v jedné dávce).
Vzteklina na Slovensku
Poprvé od r. 2006 byly letos na území Slovenska zachyceny dvě lišky s virem vztekliny. V obou případech šlo o východní oblasti země nedaleko hranice s Polskem. Riziko přenosu infekce hrozí nejen přímo na člověka, ale i nepřímo přes domácí zvířata. Území ČR je dlouhodobě bez vztekliny (rabies-free), nákaza touto smrtelnou nemocí však nehrozí jen v rozvojových zemích, ale i v mnoha evropských oblastech, a to od velkého spektra teplokrevných zvířat, včetně netopýrů. Pozdní či nedostatečné očkování může vést k fatálnímu průběhu infekce.
Prevence je možná očkováním před kousnutím (nebo poslintáním rány), případně bez prodlení po něm. Preventivní vakcinace se skládá z menšího počtu dávek (tři základní dávky do ramena neživou vakcínou) než postexpozičně – pět dávek a za jistých okolností i imunoglobulin. Známé jsou i případy padělaných vakcín proti této jinak neléčitelné emoci v Asii nebo jejich nedostatečná účinnost vlivem špatného skladování. V Evropě u vakcín tyto problémy nehrozí. První přeočkování se u preventivního schématu aplikuje za jeden rok po třech základních dávkách a k udržení dlouhodobé imunity následně
postačuje jedna dávka každých pět let.
Malárie v Portoriku importovaná z Dominikánské republiky, doporučení pro české cestovatele
Počet případů malárie diagnostikovaných v Portoriku po návštěvě Dominikánské republiky vzrostl na 19. Ve všech případech se jednalo o pobyt v dovolenkových rezortech oblasti Punta Cana, kterou každoročně navštíví i velké množství českých turistů. Příčinou je zřejmě pokračující stavební boom a zaměstnávání levné pracovní síly ze sousedního Haiti, kde je malárie významným zdravotním problémem. Imigranti z této nejchudší země Latinské Ameriky již v minulosti způsobili epidemii malárie i v jamajském hlavním městě Kingston. Tato situace zatím není důvodem, aby čeští turisté užívali standardně při pobytu v turistických rezortech Punta Cana, Juan Dolio, La Romana ani v hlavním městě Santo Domingo preventivně antimalarika, doporučuje se však před setměním aplikace repelentu na kůži, případně vystříkaní pokoje večer insekticidem. Antimalarická profylaxe přichází v úvahu hlavně u individuálních cestovatelů mimo typické turistické destinace, zejména při pobytu v západní části země. Zdejší druh malarických parazitů je citlivý i na chlorochin (Plaquenil), u pacientů s psoriázou a epilepsií se však doporučuje jiné antimalarikum, ať už na prevenci nebo pohotovostní samoléčbu.
Epidemie spalniček v Demokratické republice Kongo – stovky úmrtí
Více než 20 000 případů spalniček včetně 320 obětí této infekce hlásí místní úřady a MSF (Lékaři bez hranic) z jihovýchodní části Demokratické republiky Kongo.
Tato vysoce infekční nemoc, jejíž komplikací je i nebezpečný zápal mozku, vyžaduje velmi vysokou proočkovanost populace nad 95 %. Pokles pod tuto hranici znamená hrozbu epidemií s komplikacemi a případy úmrtí i v Evropě, jak se o tom nedávno přesvědčilo Německo a Francie. K epidemiím došlo přesto, že proočkovanost populace přesahovala 90% hranici, nedosahovala však potřebných 95 % pro vytvoření kolektivní imunity. V oblastech s nedostatečnou zdravotní péčí může smrtnost (letalita) dosahovat až 10 %. Dalšími možnými komplikacemi jsou slepota, zánět plic, otitida nebo těžký průjem
s dehydratací.
Afrika bez dětské obrny již více než jeden rok, naděje na eradikaci nemoci díky očkování
Rozsáhlá imunizační kampaň na africkém kontinentě dostala obávanou přenosnou dětskou obrnu pod kontrolu.
Poslední případ nákazy polio virem byl v Africe zaznamenán 11. 8. 2014, tedy před více než 12 měsíci. Pokud tento stav vydrží další dva roky, bude přenosná dětská obrna prohlášena v Africe za eradikovanou. Tento cíl momentálně nejvíce ohrožuje nestabilita a ozbrojené konfl ikty v Somálsku a taky v Nigérii, kde je očkovaných 5 – 6 miliónů dětí ročně. Pro udržení stávající příznivé situace je nutná vysoká proočkovanost na úrovni 90 – 95 %. Přitom ještě v r. 2012 se v Nigérii vyskytovala více než polovina všech případů této nemoci hlášených ve světě.
Posledními dvěma endemickými zeměmi s výskytem přenosné dětské obrny na světě tak zůstávají Pákistán a Afghánistán, kde eradikační úsilí rovněž hatí nebezpeční a ozbrojení fanatičtí radikálové.
Po vyhlášení globální eradikace, kterou lze optimisticky očekávat do několika let, bude možné zastavit očkování proti této nemoci ve všech zemích světa, včetně ČR. Pokud se to podaří, bude to v historii lidstva teprve podruhé. Díky strategii očkování v ohniscích nákazy se v minulosti podařilo vymýtit smrtelné pravé neštovice (variolu), proti které se neočkuje od r. 1980.
Epidemie malárie v Ugandě
Uganda zaznamenává epidemii nebezpečné malárie. Nejvíce je postižena její severní část, kde počet infekcí vzrostl z 3 000 týdně na 8 000 – 10 000 případů za týden. K nejvíce zasaženým oblastem patří: Lamwo, Gulu, Kitgum, Oyam, Agago, Apac, Amuru, Kole, Nwoya a Pader.
Boj proti této potenciálně smrtelné infekci naráží na rezistenci původce nákazy na léky a rezistenci malarických komárů na používané insekticidy. Nedávno registrovaná vakcína proti malárii je určená především pro dětskou populaci v endemických oblastech, hlavní ochranou pro zahraniční návštěvníky malarických oblastí jsou tak pořád účinné repelenty, sítě proti komárům, vhodné oblečení a v indikovaných případech i antimalarická chemoprofylaxe ve formě tablet, resp. tobolek.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS
Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier
Bidláky 20, 639 00 Brno