Epidemie ve světě a další epidemiologické aktuality
R. Maďar
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava
Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU, Ostrava
Epidemie horečky chikungunya v Itálii
Od srpna 2017 probíhala v Itálii epidemie virové horečky chikungunya. Epicentrem epidemie byla provincie Lazio, oblast necelých 60 km jižně od Říma (hlavně municipality Anzio a Rome), kde se vyskytlo více než 100 případů nákazy. Postižené osoby v rámci inkubační doby nenavštívily endemické oblasti uvedené nemoci, kde by se mohly nakazit. Přenos viru chikungunya tedy probíhal přímo na území Itálie. Inkubační doba horečky chikungunya je 1–10 dní. Příznaky nemoci zahrnují vedle zvýšené tělesné teploty i bolesti kloubů, zejména kolen, kotníků, zápěstí a drobných kloubů ruky, u části postižených se objevuje vyrážka na trupu a končetinách. Bolesti kloubů mohou přetrvávat až několik měsíců.
Genotypová analýza ukázala shodu s kmenem viru chikungunya zodpovědným za aktuálně probíhající epidemii chikungunya v Pákistánu, odkud mohla být importovaná.
V postižených oblastech bylo nalezeno několik líhnišť komárů Culex pipiens a Aedes albopictus, kteří mají schopnost tuto nemoc přenášet a množí se i v malých vodních rezervoárech. Očkovací látka proti horečce chikungunya není k dispozici, prevencí je používání účinného repelentu.
Jedná se již o druhou italskou epidemii horečky chikungunya, v roce 2007 byla infekce prokázaná u více než 200 místních obyvatel v oblasti Ravenna, provincie Emilia-Romagna na severovýchodě země po importu viru návštěvníkem z Indie.
Hrozící epidemie po hurikánech v Karibiku
V oblastech zasažených hurikány Irma a Jose přetrvává problém s narušenou infrastrukturou, doporučujeme proto cestovatelům vyhnout se nejvíc postiženým karibským regionům. Záplavy, sesuvy půdy, tím vytvořené rezervoáry stojaté vody, narušený odtok vody a systém kanalizace, akumulace odpadu, kontaminovaná voda a potraviny, přesídlení obyvatel do improvizovaných prostor s vyšší koncentrací osob vytváří podmínky pro epidemie střevních infekcí, respiračních nákaz a hmyzem přenosných nemocí. Mělo by se konzumovat jen tepelně upravené jídlo a balená pitná voda, důležité je používat účinné repelenty a moskytiéry.
Z očkování je významná zejména vakcinace proti virové hepatitidě A + B, břišnímu tyfu, tetanu, meningokokové meningitidě, případně i proti choleře a části cestovních průjmů způsobených enterotoxigenní Escherichia coli ve formě nápoje. Užitečné mohou být přenosné filtry a filtrační lahve na přípravu bezpečné pitné vody. Nejvíc postižné oblasti budou nevhodné pro rizikové skupiny cestovatelů, jako např. malé děti, těhotné ženy, starší a imunitně oslavené osoby zřejmě až po dobu několika dalších měsíců.
Epidemie moru na Madagaskaru
Počet nakažených epidemií moru na Madagaskaru přesáhl 1 200 osob, z toho více než 100 nákaze podlehlo. Až 65 % forem tvořil nebezpečný a značně infekční plicní mor. Epidemie probíhající v této zemi od srpna 2017 svým počtem případů již za první měsíce vysoce přesáhla loňský celosvětový výskyt moru. Poprvé v historii se tato nemoc typická pro venkov dostala do největších měst země s nejvyšší hustotou populace Antananarivo a Toamasina. Mezi nakaženými není jen nejnižší sociální skupina, ale celé spektrum populace. Madagaskar je nejvíce postiženou zemí morem na světě, v roce 2016 představovalo 400 případů hlášených v této zemí až 1/2 celosvětové incidence.
Prvním nakaženým v rámci stávající epidemie byl 31letý muž, který strávil určitý čas na venkově v centrální vysočině a následně absolvoval cestu v bush taxi na východní pobřeží. Nemoci podlehl bez vědomí své nákazy morem a byl pohřben s absencí dostatečných preventivních opatření. Infekce čtyř jeho kontaktů skončila úmrtím.
I když k úmrtí případu importovaného z Madagaskaru došlo i na Seychelách (s karanténou jeho kontaktů), Světová zdravotnická organizace (WHO) nevydala doporučení omezit cesty do této země. Riziko regionálního šíření ve východní Africe bylo zvýšeno z nízkého na střední, na národní úrovni na Madagaskaru bylo považováno za vysoké. Někteří lokální průvodci a místní turistické agentury proto radily cestovatelům pořídit si před cestou na Madagaskar antibiotika. Inkubační doba moru je poměrně krátká, cca 1–6 dní, takže včasné nasazení léčby je důležité. Dostupnost antibiotik může být navíc v odlehlejších oblastech této země problematická. Cestovatelé proto obdrželi doporučení vybavit si antibiotiky osobní lékárničku už před odletem z ČR.
Plošná protiepidemická opatření vedla k poklesu incidence moru v této zemi a aktuálně lze považovat situaci za stabilizovanou s hodnotami incidence na endemické úrovni.
Leptospiróza v Dominikánské republice
Zdravotnické úřady v Dominikánské republice zaznamenaly v minulých týdnech 59 nových případů leptospirózy, z toho 9 smrtelných. Celkový počet nakažených v této zemi za poslední měsíce dosáhl již 595 a počet obětí 62 (letalita 8,9 %). Původce této infekce – leptospiry – vylučují do prostředí hlodavci. Nejčastějším způsobem nákazy je kontakt se stojatou vodou a půdou kontaminovanou močí hlodavců. Při včasném záchytu je možná antibiotická léčba, diagnostika v terénu však často není jednoduchá. Preventivní očkování k dispozici není. Individuální ochrana spočívá ve vyhýbání se kontaktu s kontaminovanou půdou a stojatou vodou, což platí i pro ostatní exotické země.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Hrabůvka Dr. Martínka 7, 700 30 Ostrava