Epidemie ve světě a další epidemiologické aktuality

R. Maďar
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava
Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU, Ostrava

Výskyt tetanu v Itálii 

Desetiletému chlapci bylo po pádu z kola na Sardinii diagnostikováno závažné onemocnění tetanem. Při pádu utrpěl krvavou ránu na čele a místo poranění se kontaminovalo bakterií Clostridium tetani, která tuto nákazu vyvolává. Dítě nebylo preventivně očkované a jeho rodiče odmítli vakcinaci syna i v rámci ošetření rány. Postexpoziční očkování přitom mohlo vzniku tetanu zabránit. Příznaky infekce způsobuje tetanický neurotoxin, který vyvolává výraznou svalovou ztuhlost a bolestivé křeče s možným fatálním průběhem. 

I když se v Itálii vyskytuje tetanus více než v jiných vyspělých zemích (v letech 2001–2010 bylo hlášeno 594 případů), nákaza u dětí není vzhledem k dostupnému očkování častá. V riziku jsou především potomci rodičů odmítajících vakcinaci, jako tomu bylo i v tomto případě. Statistiky výskytu tetanu na apeninském poloostrově zaznamenávají vyšší výskyt tohoto onemocnění po 45. roce života, přičemž až 80 % všech případů se vyskytuje u 65letých a starších pa cientů. Nakažení se nedostavili k posilujícím dávkám tetanické vakcíny a postupem času jim hladina protilátek v krvi klesla pod protektivní úroveň. 

Uvedený případ nákazy dítěte tetanem potvrdil správnost opětovného návratu Itálie k povin né vakci­naci dětí, od které tato země v minulosti odstoupila. Nová italská legislativa zavádějící povin nost očkovat své děti, která vstoupila v platnost na začátku školního roku 2017/2018 s jednoročním přechodným obdobím, stanovuje za nedodržení poměrně přísné tresty nejen .nančního charakteru. Itálie se tak zařadila k dalším ze­mím, kde se uvolnění povin nosti očkování dětí neosvěd­čilo a po zhoršení epidemiologické situace se zvýšenou nemocností se vrátili zpět k mandatorní vakcinaci. 

Drtivá většina rodičů v ČR své dítě nechává očkovat, a se statutem povin nosti tím pádem nemá problém. Podle nedávného průzkumu společnosti GfK je to až 88 % rodičů. Společnost však musí na základě kredibilních vědeckých poznatků a medicíny založené na důkazech zajistit ochranu všech dětí. Právo na zdraví je jejich základním lidským právem – Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR. Pro všechna základní práva platí, že jsou nezcizitelná, nezrušitelná a pod ochranou soudní moci. 

Epidemie virové hepatitidy A z pekařských výrobků ve Skotsku 

Počet nakažených v rámci epidemie virové hepatitidy A ve Skotsku vzrostl za poslední dny z 9 na 42. Pravdě­podobným faktorem přenosu jsou pekařské výrobky za­koupené v prodejnách JB Christie bakery v Airdrie, North Lanarkshire. Pekařství bylo orgány ochrany veřejného zdraví dočasně uzavřeno, přesto se předpokládá, že počet nakažených bude ještě stoupat. Kontaminované výrobky mohly být v prodeji již několik týdnů, přičemž maximální inkubační doba je až 50 dnů. Tato situace dokazuje, že epidemie virové hepatitidy A se nevyhýbají ani rizikovým provozům ve vyspělých zemích. Podobné epidemie se v minulosti vyskytly např. i ve Spojených státech amerických a v Německu. 

Pacienti nakažení virovou hepatitidou A vylučují virus už koncem inkubační doby, cca 2 týdny před prvními příznaky, kdy se ještě bez uvědomení si vlastní infekčnosti pohybují v populaci. První projevy nemoci jsou často nespeci. cké – chřipkové příznaky se zvýšenou tělesnou teplotou, nechutenství, nevolnost, bolest břicha. Blízké kontakty nakažených jsou následně pod zvýšeným zdravotním dozorem a musí se podrobit karantén ním opatřením v trvání 50 dnů. Osoby očkované alespoň jednou dávkou vakcíny jsou považované za imun ní a karanténa se na ně již nevztahuje. Po aplikaci druhé dávky, ideálně za 6–12 měsíců, je ochrana dlouhodobá až doživotní. Na toto očkování aktuálně přispívá většina zdravotních pojišťoven. Vakcinace proti virové hepatitidě A, resp. A + B je relevantní prakticky pro všechny země světa, vč. ČR. 

Epidemie horečky dengue na Srí Lance 

Intenzivní dešťové srážky a sesuvy půdy vedly k vytvoření rezervoárů stojaté vody a přinesly epidemie horečky dengue. Riziko bude přetrvávat tak dlouho, dokud se nepodaří eliminovat drtivou většinu líhnišť komárů, kterých může být velké množství. 

Problémem Srí Lanky je navíc to, že nemá dostatečné kapacity nemocničních lůžek, ve státních nemocnicích mohou být hospitalizovaní pa cienti na podlaze nebo dva na jedné posteli. Mnoho vážně nemocných se proto v průběhu epidemie včas ke zdravotní pomoci nedo­stalo. Problém s dostupností kvalitní zdravotní péče s dostatečnou zásobou léků je na Srí Lance dlouhodo­bý. I když tato země udělala od tsunami poměrně velký pokrok, kvalita periferních státních zdravotních center první pomoci je často nízká s velkým nedostatkem léků. 

Horečka dengue se už vyskytuje prakticky v celé oblasti subtropů a tropů s výjimkou suchých částí, např. saharské Afriky. Roční počet případů se odhaduje na 50–90 mil., podle ně kte rých odhadů až 390 mil. Velká část infekcí totiž uniká diagnostice, záchytu, a tím pádem i hlášení. 

Komár, který virus dengue přenáší, má den ní aktivitu, dostává se do lidských obydlí a je agresivní. Je schopný se množit v malém objemu vody, která zůstane stát po dešti, např. v otevřených sudech, ucpaných odtocích, dokonce i v dírách ve stromech. Proto se dengue vyskytuje ve městech, kde je vysoká koncentrace lidí a váže se na intenzivnější srážkové období. Stále více se vyskytuje i v typických turistických oblastech, jako je např. Bali, Thajsko nebo Indie, Srí Lanka či Karibik. 

Existují čtyři typy viru dengue u lidí. Po nákaze jedním z nich nastupuje zkřížená imunita proti všem typům dengue na období 3–6 měsíců, potom však zůstává imunita jen proti typu, který nákazu způsobil. Současně se zvyšuje riziko, že při opakované nákaze ně kte rým ze zbývajících tří typů nastanou vážné komplikace, např. šokový stav nebo masivní krvácení. 

Základem diagnostiky je vyšetření protilátek, ale to se v mnoha rozvojových zemích neprovádí kvůli nedostatečnému vybavení. Dengue se léčí symptomaticky klidem na lůžku, hydratací, léky proti horečce a bolesti, ne však ibuprofenem ani kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin). Kauzální léčba neexistuje. 

Vakcína proti horečce dengue existuje od prosince 2015, v Evropě však není registrována. Aplikují se tři dávky v odstupu 6 měsíců a je určena pro věkové skupiny od 9 do 45 let. Jedinou možností ochrany pro naše cestovatele je tak použití repelentu od východu do západu slunce a současně použití moskytiéry nad postelí při východu slunce. Vnitřní prostory, moskytiéry a stěny je možné vystříkat insekticidem. Je třeba dávat pozor na rozlišení insekticidu a repelentu, který se dává na kůži, ně kte ré jsou však určené i na oblečení. 

Z repelentů doporučujeme hlavně Predator, který obsahuje 24,9 % DEET a 25,1 % ikaridinu, tedy kombinaci dvou účin ných látek. Tím, že je DEET nižší, může se repelent nastříkat i na oblečení nebo obuv (sandále). Vysoká koncentrace DEET může textil či jiný materiál poškodit, příznivý efekt nemusí mít ani na sluncem spálenou či alergickou pokožku. Před cestou je také potřeba myslet na to, že repelent ve spreji je nutné dát do velkého zavazadla, na palubu v příručním zavazadle neprojde ani malý sprej s objemem do 100.ml. Muselo by se jednat o repelent ve formě gelu či krému. 

Břišní tyfus na Novém Zélandu, úmrtí následkem importované nemoci 

S epidemií břišního tyfu se potýká Nový Zéland (oblast města Auckland). V nemocnici zůstává 14 postižených, 1 osoba nákaze podlehla. Dalších více než 30 osob konzultovalo příznaky své nemoci podobné břišnímu tyfu s lékaři. Zdrojem nákazy byla osoba, která navštívila bez preventivního očkování tichomořské ostrovy, kde se nakazila, a nemoc importovala na Nový Zéland. S výjimkou prvního nakaženého nikdo z postižených nepobýval v rámci inkubační doby v rizikové oblasti, kde se břišní tyfus vyskytuje. 

Tento případ zdůrazňuje skutečnost, že očkování poskytuje nejen přímou ochranu vakcinované osobě, ale současně chrání okolí cestovatele – na cestách i v domovské zemi. Vakcinace proti virové hepatitidě A + B a břišnímu tyfu je základem pro všechny cesty do méně vyspělých oblastí světa. Očkování proti dalším nemocem se následně volí podle individuálních rizikových faktorů. 

Střevní epidemie na palubě výletní lodi v Paci. ku 

Zažívací problémy se objevily u 91 pasažérů na výletní lodi Sun Paci.c v jižní části Tichého oceánu. Jejich pů­vodcem jsou pravděpodobně vysoce infekční noroviry. Epidemii vyšetřují zdravotnické úřady v australském státě Queensland, kde loď zakotvila v brisbanském pří­stavu, odkud původně vyplula. První potíže u pasažérů se objevily hned 1. den plavby plánované na 10 dnů. Společnost Princess Cruises podrobí loď před dalším vyplutím pečlivé celkové dezinfekci. 

Výletní plavby (cruises) na velkých lodích jsou čím dál populárnější, patří k nejvíce se rozvíjejícím segmen­tům cestovního ruchu. Vysoká koncentrace osob na jejich palubě však vytváří rizikové prostředí, ve kterém se lehce přenáší různé patogeny, zejména respirační a střevní, vč. chřipky, spalniček, planých neštovic a dalších nemocí. Podle statistik jsou zdravotní rizika na palubě lodí dokonce vyšší než v navštívených pří­stavech. I když jsou lodě často luxusní, je před vyplutím vhodná zdravotní příprava vč. očkování, např. proti virové hepatitidě A, meningokokové meningitidě, v chladné sezóně proti chřipce a u seniorů i proti pneumokokům. 

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS 
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Hrabůvka, Dr. Martínka 7, 700 30 Ostrava