AVENIER
www.avenier.cz
Vakcíny do ordinace
vakciny.avenier.cz
Očkování na cesty
www.ockovacicentrum.cz
Aktuality

Epidemie ve světě a další epidemiologické aktuality

R. Maďar
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava

Malárie na Kubě

Více než 10 osob bylo hospitalizováno na Kubě v nemocnici ve městě Cienfuegos na jihu střední části země, které je i populárním místem návštěv pro zahraniční turisty.

Předpokládaným místem líhniště komárů Anopheles přenášejících tuto nemoc je řeka Damuji. Místní úřady již realizují intenzivní protiepidemická opatření. Kuba byla vyhlášena jako země bez výskytu malárie v listopadu 1973, od té doby se však na jejím území vyskytlo několik epidemií vlivem importu malarického parazita v těle nakažených osob, např. 280 potvrzených případů v letech 2006– 2007 zavlečených pravděpodobně pracovní sílou z Jamajky. Následkem importu se na Kubě v minulosti vyskytly i horečky zika a dengue.

Při návštěvě Kuby není nutná preventivní antimalarická chemoprofylaxe, je však potřebné pečlivě používat repelent mimo pláže v průběhu dne i večer a v noci.

Dengue v Thajsku

Thajské ostrovy Ko Samui a Ko Phangan se potýkají s epidemií horečky dengue.

Letošní počet nakažených již přesáhl počet 630. Hlavním přenašečem je komár Aedes aegypti, jenž se sem dostal z Afriky. Komára je možné identifikovat podle bílého pruhování na nohou. Komár Aedes má denní aktivitu s maximem u východu slunce a soumraku. Vyskytuje se i ve městech a vstupuje do lidských obydlí. Množí se v malých rezervoárech vody, která zůstává stát po dešti. Dengue se však vyskytuje i v dalších částech Thajska. Tyto oblasti proto nejsou vhodné pro delší pobyt těhotných žen, osob s oslabenou imunitou a dětí do 5 let věku. Každý návštěvník Thajska i okolních zemí by měl být vybaven účinným repelentem. Centra Očkování a cestovní medicíny doporučují z repelentů nejčastěji Predator Maxx a Protector.

Upozorňujeme, že repelent ve formě spreje není akceptován na palubě letadla v příručním zavazadle ani v objemech do 100 ml, musí se odbavit do podpalubí, jinak bude při kontrole zabaven. Pokud cestovatel plánuje zastávku („stop-over“) v rizikové oblasti, je možné si vzít na palubu repelentní krém nebo gel s objemem nejvýše 100 ml. V minulém roce jsme zaznamenali prudký nárůst horečky dengue u českých cestovatelů. Tato nemoc může značně narušit cestovní plány a opakované infekce mohou způsobit závažné zdravotní komplikace.

Nárůst případů malárie v severní Malajsii

Severní oblasti malajsijského poloostrova (stát Perak, zejména oblast Gerik) zaznamenávají významný nárůst případů malárie, která se předtím v těchto regionech vyskytla naposledy v roce 2009. Původcem nákazy je kmen Plasmodium vivax, proti kterému není účinné antimalarikum Malarone. To zdůrazňuje nutnost použití účinných repelentů v průběhu dne (proti horečce dengue) i večer, resp. v noci (proti malárii) společně se sítěmi jako mechanickou obranou před bodavým hmyzem (moskytiéra).

Srí Lanka již bez malarické infekce

Srí Lanka se začátkem září 2016 stala další zemí, na jejímž území se už oficiálně nevyskytuje malárie.

Status malaria-free country jí udělila Světová zdravotnická organizace. Po nárůstu případů malárie v 70. a 80. letech 20. století byla zahájena kampaň za eliminaci malárie, která trvala až do dnešních dní a vyžadovala zapojení nejen zdravotnických úřadů, ale i komunit místních obyvatel. V roce 2006 se počet případů podařilo stlačit pod 1 000 za rok a v říjnu 2015 až na nulové hodnoty. Od té doby na Srí Lance k přenosu malárie nedošlo.

Udržení statusu malaria-free country, který Srí Lanka dosáhla jen jako druhá země regionu jihovýchodní Asie po Maledivách, bude vyžadovat další úsilí a zapojení všech vrstev společnosti. Tento významný úspěch byl možný i díky ukončení desetiletí trvající občanské války. Ozbrojené konflikty zasahují do preventivních kampaní vždy velmi negativně, což je v dnešní době obzvláště viditelné ve snahách o eradikaci přenosné dětské obrny očkováním v posledních endemických oblastech Pákistánu a Afghánistánu.

Největší epidemie malárie ve Venezuele za desítky let, chybí léky i diagnostické testy

Ve Venezuele došlo k výraznému navýšení počtu případů nakažených malárií. V roce 2015 bylo ve Venezuele diagnostikováno 136 402 případů malárie, což je nejvyšší počet za posledních 75 let, kdy existují důvěryhodné záznamy incidence této nemoci. V letošním roce je však situace ještě horší a místní orgány zaznamenávají meziroční nárůst až o 72 % oproti loňskému dosud rekordnímu roku. Za jediný kalendářní týden bylo hlášeno 3 635 nakažených. Z uvedeného počtu bylo 9,5 % dětí do 10 let věku. Nejvíc nemocných je ve federálním státě Bolívar na východě země. Situaci komplikuje hluboká ekonomická krize ve Venezuele a objevily se dokonce informace o nedostatečných zásobách základního léku pro léčbu malárie artemisininu. V mnoha místech chybí i diagnostické malarické testy. V této zemi se přitom vyskytuje i nejnebezpečnější malarický kmen Plasmodium falciparum zodpovědný za většinu smrtelných nákaz.

Pří návštěvě Venezuely je proto nutné klást důraz na adekvátní osobní ochranu před malarickou infekcí a nespoléhat se na místní zdroje, ať už jde o diagnostiku malárie nebo její léčbu (doporučuje se vybavení lékárničky rychlotesty).

Epidemie horečky chikungunya v Pákistánu

Zdravotnické úřady v Pákistánu informovaly, že na území této země dochází k epidemickému šíření horečky chikungunya. Tuto virovou horečnatou nákazu, která se projevuje zejména silnou bolestí končetin a hlavy, občas i vyrážkou, přenáší komár Aedes aegypti s denní aktivitou. Stejný druh komárů přenáší i horečku zika a dengue. Jen za posledních 24 hod bylo hospitalizováno více než 700 osob a celkový počet nakažených se pravděpodobně pohybuje v desítkách tisíců. K nejvíce zasaženým oblastem patří region Karáčí. U části postižených následně přetrvávají artralgie i více než 1 rok.

Specifický lék na tuto nemoc není k dispozici, neexistuje ani očkovací látka. Prevencí je používání repelentu v denních hodinách od svítání do soumraku.

Meziroční vzestup případů meningokokové meningitidy ve Velké Británii

Nárůst případů meningokokové meningitidy způsobených séroskupinou W vedl místní zdravotnické úřady k doporučení očkovat se nejen proti skupinám B a C jako doposud, ale rozšířit ochranu populace formou kvadrivalentní vakcíny proti meningokokům A, C, Y, W-135. Jedna dávka této očkovací látky poskytuje ochranu na několik let, přesná délka protekce zatím není známá. Na britských ostrovech zaznamenali meziročně (2014–2015) dvojnásobný počet případů, z toho samostatně u sérokupiny W byl nárůst až 88 %. Plošné očkování proti typu C meningokoka na britských ostrovech vedlo téměř k eliminaci infekcí způsobených touto séroskupinou, pokles nosičství byl zaznamenán nejen v očkované kohortě, ale i v dalších věkových skupinách díky redukci přenosu respirační cestou, čímž se uplatnila kolektivní protekce konjugovaných vakcín. Velká Británie byla navíc první zemí Evropy, která zahájila plošné očkování kojenců od 2 měsíců věku proti séroskupině B meningokoka. K typu B by se mělo doplnit i očkování proti dalším uvedeným séroskupinám. Podobné doporučení platí i pro území dalších zemí, rozvinutých i rozvojových. Meningokoky se přenáší vzdušnou cestou, často od bezpříznakových nosičů. Vznik invazivní infekce je nezřídka dílem náhody a momentálních faktorů na straně postižené osoby. Její vznik nelze předem přesně předvídat. Závažné infekce mohou končit úmrtím nebo trvalými následky, každoročně se s komplikacemi setkáváme u desítek osob i v ČR.

Aktuální informace k očkování proti žluté zimnici

Dle mezinárodních zdravotnických předpisů je jedna dávka očkování proti žluté zimnici platná po celý zbytek života. Přeočkování druhou dávkou po ≥ 10 letech by již nemělo být vyžadováno. Rozhodnutí místních zdravotnických úřadů v každé jednotlivé zemi je však nadřízené mezinárodním pravidlům. Doporučujeme proto cestovatelům ověřit si povin nost, resp. dobrovolnost očkování proti žluté zimnici, případně doživotní akceptaci jediné dávky vakcíny proti žluté zimnici na ambasádě nebo na jiném zastupitelském úřadě konkrétní země, kterou plánují navštívit.

Seznam endemických zemí, na jejichž území se žlutá zimnice vyskytuje, je možné najít na webových stránkách https:/ / wwwnc.cdc.gov/ travel/ yellowbook/ 2016/ infectious-diseases-related-totravel/ yel low-fever v tab. 3-21 a 3-22.

Další země mohou vyžadovat potvrzení o očkování proti žluté zimnici jako podmínku vstupu na své území při příjezdu z rizikové oblasti nebo do 6 dnů od jejího opuštění při tranzitu přes jiné země. Jedná se vždy o individuální rozhodnutí každého jednotlivého státu, které se může v průběhu času měnit.

V případě, že se na území daného státu žlutá zimnice vyskytuje, vzhledem k možnému fatálnímu průběhu nákazy a neexistenci kauzální terapie všem návštěvníkům (bez kontraindikace) toto očkování doporučujeme, i když není vyžadováno povinně.

Epidemie žluté zimnice v Brazílii

Epidemie žluté zimnice (yellow fever) v brazilském státě Minas Gerais si za první letošní měsíc (leden 2017) vyžádala 38 potvrzených úmrtí, u dalších 48 suspektních případů se příčina smrti prověřuje. V Brazílii se virus žluté zimnice přenáší jen na venkově prostřednictvím komárů rodu Haemagogus. Poslední případ urbánního přenosu ve městech byl zaznamenán v roce 1942. Populace komárů schopných přenášet virus (rod Aedes) se však vyskytují i ve městech, rozšíření nemoci do měst proto nelze absolutně vyloučit a je nutné proti tomu přijmout účinná preventivní opatření, vč. plošného očkování populace.

V rámci cyklu nákazy jsou postižené, vedle lidí, i opice a jejich hromadný úhyn v přírodě signalizuje možnou epidemii i v lidské populaci. Tato infekce má velmi negativní dopad na počty ohrožených druhů opic. Jednou z pravděpodobných příčin epidemie je masivní deforestace, kdy se opičí rezervoáry infekce koncentrují na malém prostoru a narušený ekosystém vede k přemnožení místních druhů komárů.

Klinicky rozvinutá infekce způsobená flavivirem žluté zimnice má vysokou letalitu a neexistuje proti ní kauzální terapie. Jedna dávka vakcíny Stamaril poskytuje celoživotní postvakcinační protekci. Nesmí se však aplikovat v graviditě ani imunodeficitním osobám. Očkování se doporučuje alespoň 10 dní před příjezdem do rizikové oblasti. Tento druh vakcinace provádí výlučně specializovaná centra cestovní medicíny disponující kulatým razítkem a zapisují jej do mezinárodně uznávaného očkovacího průkazu v angličtině, a to striktně předepsaným způsobem.

doc. MU Dr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Hrabůvka
Dr. Martínka 7, 700 30 Ostrava

Zpět na seznam článků

 

Nahoru