Editorial: Rizika hromadných akcí v cizině aneb kdo je připravený, není překvapený
R. Maďar
Otevírání hranic, světová globalizace, vč. rozvoje komunikačních technologií a zrychlování dopravy, nám zjednodušují možnosti účasti na zahraničních kongresech a sportovních, kulturních či vzdělávacích akcích v cizině. Organizují se mezinárodní taneční soutěže, koncerty, studentské akce, školní výměny atd. Protože se velká část z nich koná ve vyspělých zemích světa, mnoho jejich účastníků ani nenapadne, že jakákoli hromadná akce s výskytem velkého množství osob na relativně malém prostoru přináší z epidemiologického hlediska rizikovou situaci bez ohledu na to, ve které zemi se pořádá. Nemyslím tím jen Zimní olympijské hry (ZOH) a následně i paralympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu. Můžeme si je však vzít jako příklad.
Na ZOH se kvalifikovali zástupci více než 80 zemí a národů. I když se ZOH neúčastní mnoho sportovců, funkcionářů ani diváků ze zemí subtropů a tropů, jsou i výjimky. Letos se očekává debut Eritrey, Malajsie nebo Kosova. To však rozhodně není hlavní zdravotní riziko. Navíc Jižní Korea je vyspělá země s kvalitním zdravotnictvím. V nedávné minulosti se sice potýkala se specifickým problémem výskytu MERS (Middle East Respiratory Syndrome) ve svých zdravotnických zařízeních, ten je však už naštěstí zažehnaný.
Statisíce diváků uvidí přímo na místě 102 disciplín v 15 sportech. Vznikne tím rizikové prostředí především pro přenos respiračních nákaz, zejména v aktuální zimní sezóně. Navíc si musíme uvědomit, že časový posun, únava a stres oslabují imunitu a snižují odolnost k infekcím.
Všem účastníkům hromadných akcí bez ohledu na věk a zdravotní stav doporučujeme očkování proti virové hepatitidě A + B, v zimní sezóně respiračních nákaz i proti chřipce. U starších a chronicky nemocných je důležité očkování proti pneumokokům a černému kašli. Všem, zejména však mladším věkovým kategoriím, doporučujeme zvážit očkování proti meningokokům jako nebezpečným původcům invazivních meningokokových infekcí přenášených kapénkovou infekcí zejména od bezpříznakových nosičů. Je také vhodné ověřit si platnost své ochrany testem protilátek proti planým neštovicím, případně i proti spalničkám.
Nebezpečné mohou být superinfekce nebo nákazy dekompenzující základní onemocnění, např. hypertenzi, diabetes, astma. Některé z nemocí mohou zanechat trvalé následky i u mladých trénovaných sportovců. Z praxe známe případy, kdy dlouhotrvající absence kvůli nákaze preventabilní očkováním způsobila profesionálním sportovcům obrovské finanční ztráty nebo je to dokonce stálo kariéru.
V cestovní medicíně se setkáváme s tím, že zbytečné zdravotní komplikace vznikají následkem podcenění rizika a nedostatečné zdravotní přípravy před odjezdem. Jak dokazují nedávné případy meningokokových infekcí u několika evropských účastníků Světového setkání skautů v Japonsku nebo dokonce fatální případ infekce u mladé Italky po účasti na Světovém setkání katolické mládeže v Polsku, podcenění a nedostatečná připravenost se mohou vymstít komukoli kdekoli. Na zdravotní rizika bychom proto měli myslet nejen před cestou do rozvojových zemí.
Očkování vede k aktivaci imunity obvykle během 2–3 týdnů po aplikaci vakcíny, i případná vakcinace na poslední chvíli je však lepší než vůbec žádná ochrana. Nejlepším řešením je rozhodně začít včas předem. Někteří sportovci jsou vakcinací chráněnI tak dobře, že mohou jít příkladem i běžné populaci. To dokazuje, že kde je vůle, je i cesta, jak říká staré známé rčení. Jen o tom musí mít daná osoba dostatek informací sdělených srozumitelnou formou. A přesně to je úkolem nás, lékařů, ale i sester, kteří se očkováním v rámci své profese zabýváme.
P. S. Redakční rada blahopřeje své člence doc. MUDr. Andree Kalavské, Ph.D. ke jmenování ministryní zdravotnictví Slovenské republiky.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
předseda redakční rady