Editorial: Nebezpečný nepřítel meningokok – vždy blízko nás
R. Maďar
I když jsme v ČR loni zaznamenali oproti roku 2017 meziroční pokles incidence invazivních meningokokových infekcí (IMI) na hodnotu 0,52/100 000 obyvatel, jednalo se o druhý nejvyšší výskyt za posledních 5 let. Zastoupení infekcí způsobených Neisseria meningitids séroskupiny B sice kleslo ze 48,5 % v roce 2017 na 41,1 % v roce 2018, ve věkové kategorii 0 – 11 měsíců však došlo k meziročnímu nárustu infekcí Men B. Právě v 1. roce života je incidence IMI tradičně nejvyšší, v posledním období se pohybovala na hranici téměř 10/100 000 obyvatel a vysoká je v tomto raném věku bohužel obvykle i letalita. Druhá a třetí nejvyšší incidence je s výrazným odstupem i nadále ve věkových kategoriích 1– 4 a 15– 19 let. V roce 2018 byly zaznamenány případy IMI ve všech sledovaných věkových kategoriích, vč. nejstarší 65+; jedinou výjimkou byl interval 20– 24 let, to je ale jen věcí náhody.
Specifická prevence této skupiny nákaz vakcinací rozhodně není relevantní jen u dětí nebo adolescentů.
Často dostáváme v praxi otázku, kterou vakcínou, neboli proti kterým typům meningokoků, s očkováním začít. Z hlediska dlouhodobého trendu celkové incidence IMI v ČR v posledních dvou dekádách i při pohledu na dominující séroskupiny u nejrizikovějších věkových kohort populace je v praxi považována za prioritní vakcinace proti séroskupině B. Naštěstí máme možnost aplikovat oba typy vakcín v poměrně rychlém sledu, a poskytnout tak rychlou ochranu proti všem vakcinací preventabilním séroskupinám meningokoků.
Vysoká letalita, relativně častý výskyt trvalých následků a běžná přítomnost asymp tomatických nosičů v populaci tvoří z meningokoka obávaného nepřítele. Nedávný výskyt smrtelného případu nákazy u kolegyně-lékařky ukazuje, že ani znalost klinických příznaků nemusí znamenat lepší prognózu a vyšší šanci na přežití. Vždy když vidím pacienta s trvalými následky po prodělané invazivní meningokokové infekci, mám pocit, že pro propagaci prevence očkováním musíme udělat ještě více (obr. 1).
A co nám ukazují dosavadní zkušenosti z plošného očkování? Protrahovaná epidemie vyvolaná vysoce virulentním meningokokovým klonem ST-269 v jednom z regionů kanadského státu Québec vedla k masivní očkovací kampani vakcínou Men B zahrnující cca 59 500 subjektů od 2 měsíců do 20 let věku. V průběhu následujících 4 let došlo k významné redukci incidence IMI v dané oblasti až o 96 %. Současně byl zaregistrován vyhovující profil bezpečnosti použité vakcíny, který potvrdily i další studie. Ty současně prokázaly, že 1 měsíc po dokončení očkovacího schématu danou vakcínou se hladina ochranných protilátek u dětí a dospívajících pohybuje v intervalu 69– 100 % dle počtu aplikovaných dávek, a tedy i specifické věkové skupiny. V dohledné době očekáváme publikování vyhodnocení plošného očkování kojenců ve Velké Británii ve schématu 2 + 1, které může leccos změnit i v rámci očkovací praxe v jiných zemích.
Pokud jde o očkování předčasně narozených dětí, víme, že je nutné zohlednit aktuální klinický stav, imunitu dle chronologického věku dítěte a standardní kontraindikace očkování.
Souhrnem můžeme konstatovat, že postregistračně již byly aplikovány desítky milionů dávek meningokokových vakcín v desítkách zemích světa. Profil jejich účin nosti a bezpečnosti je dobře známý a tato vakcinace je určitě hodna doporučení. V podstatě není na co čekat, proočkovanost proti invazivním meningokokovým infekcím by měla být v ČR vyšší a informovanost pa cientů o jejich závažnosti s existencí specifické prevence také. A rozhodně doporučuji, aby toto očkování využili všichni zdravotníci pro ochranu sebe, svých nejbližších i dalších osob vč. pacientů.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
předseda redakční rady