Editorial: Klíšťová encefalitida – počty nakaženýchzase stouply, kdo je teď na tahu?

R. Maďar

Úvodník tohoto jarního čísla se bude opět věnovat aktuální problematice klíšťové encefalitidy (KE). I když toto číslo vychází v období paniky způsobené koronavirovou epidemií, kvůli mírné zimě bude pravděpodobně letošní klíšťová sezóna zase z těch horších a může si na našem území znovu vyžádat lidské životy. I když nejnovější průzkum proočkovanosti ukazuje, že podíl populace očkované alespoň jednou dávkou vakcíny proti KE v ČR narostl z 25 na 29 %, další meziroční nárůst počtu nakažených už 4. rokem po sobě není dobrou zprávou. Hlášených 774 nemocných v roce 2019, tedy meziroční zvýšení o 9 %, nám v podstatě jen potvrzuje to, co známe ze zkušeností jiných zemí: takto nízká úroveň proočkovanosti k poklesu nemocnosti a současně ke snížení zátěže pro postižené jednotlivce, jejich rodiny, a nakonec i celou společnost, stále nestačí.

Je potřeba pacientům neustále připomínat, že KE patří k nejnebezpečnějším nákazám, které se vyskytují na našem území. Rozšiřování oblastí s výskytem nakažených klíšťat a absence specifického léků proti virovému původci této infekce způsobuje, že každoročně u nás zasáhne velmi negativně do života stovkám osob. Po prodělané infekci ztrácí mnoho z nich původní kvalitu, a následně nezřídka i chuť do života. V nejhorších případech, které vidíme především u osob středního a staršího věku, způsobí nemoc trvalé následky závažného charakteru, vedoucí ke ztrátě soběstačnosti, připoutání na invalidní vozík nebo k pobytu v ústavním zařízení. 

Česká republika má dlouhodobě nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii a nezměnilo se to ani v loňském roce. Vhodné počasí pro aktivitu klíšťat a současně pro pobyt lidí v přírodě a taky výborná houbařská sezóna s příjemnými teplotami přilákaly do přírody mnoho lidí, z nichž velká část neměla ochranné protilátky proti této nemoci. Na včasné nalezení a odstranění přisátého klíštěte se jako na prevenci spoléhat nelze, a to ze dvou základních důvodů: jednak jsou v ohnisku nákazy mnohem častější než dospělí jedinci malé a na kůži obtížně zjistitelné nymfy klíšťat a jednak má tento nebezpečný virus schopnost nakazit lidský organizmus již po 2 hod od přisátí, tedy nezřídka dříve, než se k hledání klíšťat na kůži vůbec dostaneme.

K putování infekčních klíšťat na velké vzdálenosti dochází především cestou migrujících ptáků a vysoké zvěře. Je to proces, který je mimo kontrolu člověka a nedá se nijak účinně předvídat, zastavit ani omezit. I proto se z původních ohnisek této nemoci v jižních Čechách a Jeseníkách rozšířily rizikové oblasti již do všech krajů ČR. Z původních typických míst výskytu klíšťat v bio topu vlhkého přírodního prostředí ve stínu stromů s vysokou trávou se už klíšťata dostala i do městské zeleně, parků a zahrad. Hrozící nákaza tak už není jen otázkou vycházek do přírody. Právě naopak, přibývají případy infekce v okolí bydliště nakažených pacientů v místech, kde se klíšťata v minulosti ani nevyskytovala.

Jedinou specifickou a spolehlivou ochranou proti této nemoci, která si může vyžádat i život nakaženého, je očkování. Vysokou míru ochrany poskytnou už první dvě dávky. Vakcíny proti KE existují více než 40 let, což znamená miliony aplikovaných dávek s vysokým profilem bezpečnosti. Patří k neúčinnějším očkovacím látkám ze všech u nás dostupných, a lze se tak na ně v prevenci této nemoci do značné míry spolehnout. Příspěvek na očkování proti KE už v dnešní době poskytují všechny zdravotní pojišťovny – systémem preventivních balíčků s úhradou na základě dokladu o předchozí platbě za vakcinaci v ordinaci lékaře.
Průzkum ohledně KE zmíněný v úvodu tohoto textu přinesl ještě několik zjištění: informovanost populace ČR o přítomnosti této nemoci na našem území přesahuje 90 % a existenci vakcíny proti KE si uvědomuje více než 80 % našich spoluobčanů. V ordinacích jim proto o KE vést přednášku nemusíme a ani na to nakonec nemáme časovou kapacitu. Znám však nemálo případů, kdy se pacient na očkování chystal tak dlouho, až se předtím nakazil, a následně litoval. My jako lékaři jim můžeme pomoci udělat ten důležitý poslední krok. Jednoduchou větou s doporučením této formy ochrany jako spolehlivě prověřené a vysoce účinné metody prevence. Nemusíme nikoho nutit, jen stručně vyjádřit své doporučení. A pokud k tomu využijeme každé setkání s pacientem, možná ten nežádoucí nárůst incidence zvrátíme. Podprůměrná proočkovanost v ČR je zřejmá především u osob nad 60 let věku a tito pacienti jsou současně nejrizikovější z hlediska možné závažné encefalitidy s trvalými následky. Nelichotivé první místo v počtu nakažených zřejmě opustíme až tehdy, když se do zvyšování proočkovanosti aktivně zapojí víc praktických lékařů pro dospělé. Na tahu jsou teď hlavně (samozřejmě nejen) oni. A za rok zase uvidíme, jak se nám to společně povedlo.  

P.S. Od napsání tohoto úvodníku začalo dominovat epidemiologické situaci ve světě téma koronavirové epidemie. Protože tento časopis není deníkem ani týdeníkem a jeho celostátní distribuce probíhá několik týdnů, nevěnujeme se zde aktuálnímu vývoji, který se za tu dobu může významně změnit. Nemůžeme však toto téma nezmínit, ukazuje se totiž, jak je naše vyspělá civilizace na začátku 3. dekády 20. století zranitelná, jak lehce podlehne panice, vykupování potravin, roušek, dezinfekce, dokonce i plynových masek a dalších někdy až nesmyslů. Místo toho, aby lidé využívali dostupné a prověřené formy prevence, tedy registrované vakcíny proti různorodému spektru nemocí, budou někteří raději kloktat octovou vodu nebo bělidlo a k tomu chtít uzavírat hranice. Dlouhodobě se v naší zemi očkuje proti chřipce a pneumokokům jen malá část populace. Teď do Evropy dorazila nemoc, která s nimi má z epidemiologického i klinického hlediska mnohé paralely. Mám pocit, že i lidé, kteří se proti chřipce nikdy neočkovali, by se v této době o koronavirovou vakcínu ihned přihlásili. Rád bych však zdůraznil, že hysterie kolem koronavirů by neměla vést k tomu, aby cestovatelé i necestovatelé zapomínali na prevenci proti dalším nemocem. Je totiž velmi pravděpodobné, že v ČR, v Evropě i ve světě si letos vyžádají jiné, očkováním preventabilní infekce mnohem více lidských životů než obávaný nový koronavirus.