Editorial: Cestovní medicína není jen o rozvojových zemích aneb exotické nemoci ve staré dobré Evropě
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Pod pojmem cestovní medicína si nemálo kolegyň a kolegů představí především exotické oblasti a rozvojové země. Vlivem mnoha faktorů však v poslední době začíná už i laická populace vnímat skutečnost, že zdravotní rizika nehrozí jen v méně vyspělých zemích, ale v podstatě kdekoli v zahraničí, i na našem kontinentu.
Už těsně za hranicemi naší země všemi směry je možná nákaza klíšťovou encefalitidou, vysoce endemické je rovněž turisticky velmi populární Slovinsko nebo Pobaltí. Rizikové oblasti sahají od severního Řecka a Albánie na jihu až po Skandinávii na severu a od východní Francie na západě až po asijský Dálný Východ. Vloni se touto nemocí s možnými trvalými až fatálními následky nakazili v zahraničí čtyři občané ČR. Možný je i přenos klíšťové encefalitidy nedostatečně tepelně zpracovanými mléčnými výrobky, k tomu dochází často zejména na území Slovenska.
V evropském mírném klimatickém pásmu se vyskytuje i lymeská borelióza, proti ní není k dispozici vakcína, proto je nutné myslet na repelent, vhodné oblečení, správné chování v lese z hlediska minimalizace počtu přisátých klíšťat a taky na prohlídku těla (vč. pokožky pod vlasy) po návratu z přírody. Na jihu Evropy přenáší klíšťata i ricketsiie (Středomořská, resp. Marseilleská horečka) a dokonce i Krymsko-konžskou hemoragickou horečku.
Účinný repelent zabrání i dalším nemocem, bohužel zdaleka ne všem rizikům na cestách je totiž možné předcházet vakcinací. Bodavý hmyz přenáší v Evropě i nemoci s exotickými názvy jako horečka papatači (sandfl y fever), vč. turisticky populární severní Itálie a chorvatské Dalmácie, ve středomořském regionu vč. Mallorky se vyskytuje viscerální leishmanióza (obě zmíněné infekce přenáší dvoukřídlý hmyz s noční aktivitou) a dokonce se z jižních oblastí Evropy blíží k našim hranicím i exotická Západonilská horečka představující riziko zejména pro starší a imunitně oslabené osoby.
Vzhledem k tomu, že v jižní Evropě přežívá na rozsáhlých územích vč. turistických oblastí Středozemního, Jadranského a Černého moře agresivní synantropní komár Aedes albopictus, existuje obava i ze šíření horečky zika v teplejší sezóně. K podobné situaci by ze stejného důvodu mohlo dojít i u horečky dengue. Nejde však jen o nemoci přenosné členovci. Po rozsáhlých epidemiích spalniček a černého kašle v EU jsme u nás vloni po dlouhé době zaznamenali původce záškrtu a podobně je tomu i v ně kte rých dalších zemích. Meziročně u nás v r. 2015 vzrostl i výskyt virové hepatitidy A.
Status nepovinného (jen doporučeného) očkování v ně kte rých zemích EU vedl k nižší proočkovanosti proti některým dětským nemocem a k ohrožení až pádu kolektivní imunity např. proti spalničkám. Současně s tím prochází Evropou od jihu na sever statistíce uprchlíků z regionů, kde již několik let nefunguje plošný očkovací program (dokonce ani proti přenosné dětské obrně) a kde cirkulují jiné kmeny bakterií než u nás, např. jiné séroskupiny meningokoků. Nemůžeme opomenout ani vysokou prevalenci TBC v oblastech s probíhající občanskou válkou. Typickým příkladem kombinace nižší ochrany dobrovolným očkováním a vyšší expozice patogenům je sousední Rakousko. Kvůli nepovinné vakcinaci klesla v této zemi proočkovanost dětské populace proti spalničkám pod úroveň ně kte rých velmi chudých rozvojových zemí v Africe a současně jejich územím prochází drtivá většina migrantů směrem do Německa, Francie či Skandinávie. Může to být časovaná bomba a je zřejmě jen otázkou času i náhody, kdy se tyto skutečnosti odrazí i v počtech hlášených nemocí, a můžeme jen doufat, aby nárůst nebyl významný i v počtech úmrtí. Téměř žádný z migrantů nemá žádný záznam o minulé vakcinaci a v tomto kontextu je můžeme považovat za kompletně vnímavé vůči nemocem i nosičství.
Extenzivní cestování všech věkových kategorií na prakticky všechny kontinenty, vč. služebních cest a studijních pobytů do exotických oblastí, v kombinaci s rychlostí přepravy a migrační krizí v Evropě i se změnami aktuální epidemiologické situace ve světě nás nutí být ve střehu. A když už existuje prověřená a účinná možnost ochrany vakcinací, je smysluplné ji využít v maximální možné míře. Nikdo z nás neví, kdy se to může hodit. Navíc tím chráníme nejen sebe, ale i své okolí, vč. svých pa cientů. Začít bychom proto měli každý sám u sebe.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
předseda redakční rady
prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny