Ebola zblízka
M. Girod Schreinerová
Krajská zdravotní a. s., Ústí nad Labem
Epidemiologie jako obor vznikla prvotně z potřeby potírat infekční choroby. Já jsem se setkala s klasickou infekční epidemiologií v Africe. Po získání diplomu z klinické onkologie ve Francii jsem se rozhodla splnit si svůj sen a odjela jsem do Afriky s organizací Lékaři světa. Původně na šest měsíců, které se nakonec protáhly na tři roky. Měla jsem možnost zasahovat v různých zdravotnických situacích, při kterých jsem zažívala pocity autenticity a tvořivosti. V Africe není nic tak, jak je člověk zvyklý. Objevuje nové obory od antropologie, zoologie přes geopolitiku až po nové medicínské znalosti. Řešila jsem epidemie cholery, meningitidy, moru, krvácivých horeček, malárie, Kala-azari či drakunkulózy. Zde jsem poznala epidemiologii jako obor, kde musíte být otevření, prozíraví, občas neohrožení a současně kreativní, a tento obor mě uchvátil.
Před rokem se objevila možnost odjet jako expert Světové zdravotnické organizace (WHO)/European Centre for Disease Prevention and Control v rámci boje proti ebole. Proti onemocnění opředenému mnoha otazníky a vyvolávajícímu obavy až paniku.
Samozřejmě že jsem se bála, ale současně jsem pociťovala vnitřní rozechvění, že se po 20 letech opět vyskytnu na tomto životem i smrtí tepajícím kontinentu. Obavy jsme měla z malárie, z bezpečnostní situace či možné nehody a teprve na konci mých obav byla ta z nakažení se ebolou. Z epidemiologických dat vyplývalo, že nakažlivost je nízká a hlavně že se nákaze dá jednoduše a účinně předcházet.
Odletěla jsem do Guineje v situaci, kdy bylo v zemi několik případů eboly týdně. Po příjezdu jsem byla odeslána do aktivní oblasti – Forécariah. Ve městě se nacházelo Centrum pro terapii eboly, které bylo velmi dobře vedeno francouzským Červeným křížem. Nás epidemiologů tam pracovalo kolem 20 různých národností. Mými blízkými spolupracovníky byli Španěl, Kanaďan, Portugalka a epidemiologové z Centers for Disease Control and Prevention USA, Konga a Guineje.
Mojí úlohou experta na seniorské pozici bylo provádět vyhodnocování dané situace a navrhovat další postupy. V každodenní realitě to znamenalo být v terénu, sledovat kontakty, ověřovat podezřelé případy a úmrtí (obr. 1), odpoledne pracovat s daty (obr. 2) a večer se účastnit meetingů, kde se předávaly informace. Práce v terénu znamenala přemisťovat se v buši, po vesnicích, a to po rozbahněných silnicích. Jezdili jsme tři epidemiologové a dva antropologové, kteří měli na starosti edukaci obyvatel a kontaktů (obr. 3).
Ebola zasáhla všechny oblasti lidského života. Zasáhla ekonomiku ve městě, kde jsme bydleli. Byly zde rok a půl opuštěny doly na těžbu železné rudy, což zcela ochromilo místní ekonomický život. Zasáhla sociální fungování společnosti. Stigmatizace osob s vyléčenou ebolou a kontaktů byla obrovská, což vedlo k zastírání skutečnosti a k dalšímu šíření eboly.
Ebola zabila hodně zdravotníků a nejvíc lékařů. Důvod byl prostý. Zdravotníci nedodržovali základní bariérová opatření, jako jsou mytí rukou a správné používání jednorázových rukavic. A stejně jako všude jinde je u lékařů toto nedodržování významnější než v jiných skupinách zdravotníků, a tedy i jejich počet nakažených je mezi zdravotníky nejvyšší.
Z této mise jsem si odvezla následující poznatky:
- Pro úspěšné dosažení vytyčeného cíle je nezbytný zkušený management a účelná organizace činností, jinak jsou vynaložené prostředky zcela nepřiměřené (lidské, finanční, časové).
- Svět je opravdu nesmírně hluboce a závisle provázán a v případě, že se ve třetím světě něco děje, je především v našem zájmu pomoci problém řešit, jinak se problém časem může projevit i ve vyspělých zemích.
- Za současné zdravotnické a migrační situace je zásadní vést zdravotnický personál k důslednému dodržování standardních bariérových opatření, neboť pokud zdravotníci nejsou zvyklí provádět tyto stereotypní úkony standardně, v zátěžové situaci je provádějí chybně s možnými fatálními důsledky.
Kolem eboly zůstává stále mnoho otazníků – Zdroj? Perzistence viru v organizmu? Perzistence viru v prostředí? Bezpříznakové nosičství? Maximální inkubační doba?
Konec epidemie eboly byl vyhlášen 14. ledna 2016. V následujících dnech se objevily dva nové případy v Sieře Leoně. V Guineji následně v březnu devět případů a v dubnu další tři. Součástí opatření v ohnisku bylo očkování kontaktů. V průběhu epidemie se zkoušely tři vakcíny pod hlavičkou WHO, u dvou začaly klinické zkoušky na podzim 2014 (rVSV-ZEBOV – NewLink Pharmaceuticals/Merck/Public Health Agency of Canada a ChAd3-ZEBOV – GlaxoSmithKline/National Institute of Allergy and Infectious Diseases), u jedné začalo klinické hodnocení v lednu 2015 (Ad26.ZEBOV/MVA-BN-Filo, John son & Johnson/Janssen Pharmaceuticals/Bavarian Nordic). Analýza výsledků zatím nebyla publikována. Od té doby však nebyl zaznamenán nový případ eboly, prozatím…
MUDr. Miroslava Girod Schreinerová
Úsek zdravotní péče
Krajská zdravotní, a. s.
Sociální péče 3316/ 12A, 401 13 Ústí nad Labem