Cestování seniorů

H. Ševčíková
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava

Souhrn

Cestování v seniorském věku je stále populárnější, existují cestovní kanceláře specializující se na tuto věkovou kategorii, čím dál více seniorů cestuje individuálně. Cestování přináší pozitivní stimuly, ale u seniorů má i svá rizika. Jejich respektování, maximální snížení či eliminace přináší větší jistotu a bezpečí na cestách. Není stanovena žádná oficiální horní věková hranice pro bezpečné cestování, záleží na individuálním zdravotním stavu, fyzické a mentální kondici. Klíčový je charakter a vzdálenost cílové destinace.

Klíčová slova

senioři – cestování – rizika – prevence – očkování

Prvním krokem je komplexní vyhodnocení zdravotních rizik před cestou:

1. maximum informací o plánované cestě:
   • klimatické podmínky (teplota, vlhkost, nadmořská výška),
   • kvalitativní parametry ubytování,
   • možnosti stravování s ohledem na případné dietní požadavky,
   • náročnost programu,
   • časová náročnost a druh dopravy, přestupy, časový posun,
   • dostupnost a kvalita zdravotní péče v místě pobytu,
2. fyzické schopnosti,
3. zdravotní stav,
4. konzultace zdravotních omezení s ošetřujícím lékařem,
5. konzultace rizik s lékařem-specialistou na cestovní medicínu a očkování.

Ke specifickým rizikům seniorského věku patří zhoršená tolerance vysokých teplot a vlhkosti vzduchu. Horší průběh aklimatizace na vysoké teploty v prostředí je typický pro věk nad 65 let, u obézních osob, osob s kardiovaskulárním a renálním onemocněním. U seniorů se tyto rizikové faktory mohou kumulovat. Aklimatizace probíhá 1–2 týdny. Menší pocit žízně, pocení, které se neuplatňuje dostatečně v termoregulaci, a snížená koncentrační schopnost ledvin se v prostředí vysokých teplot a vlhkosti vzduchu mohou podílet na rozvoji dehydratace. Může dojít k rozvoji patologických stavů vyvolaných vlivem vysokých teplot, jako je úpal nebo úžeh, kolaps, vyčerpání nebo křeče z horka [1].

Prevencí zdravotních potíží vznikajících intolerancí vysokých teplot a vlhkosti je cestování mimo hlavní sezónu, případně vyloučení tropických a subtropických destinací, omezení fyzické námahy a pobytu na slunci v prvních dnech pobytu a v nejteplejší části dne, vhodné lehké oblečení a pokrývka hlavy, dostatečná hydratace nepříliš chladnými nápoji v menších dávkách v průběhu celého dne a využití klimatizovaných budov pro odpočinek.

Vyšší riziko hluboké žilní trombózy bývá spojeno s cestováním delším než 5 hod při současném sezení ve stísněném prostředí, bez možnosti pohybu, v těsném oblečení, při nedostatečné hydrataci a sníženém tlaku vzduchu v letadle. Riziko navyšuje v případě seniorů věk jako takový, dále kouření, trombotická nebo embolická příhoda v anamnéze, onkologické, kardiopulmonální onemocnění a chronická žilní insuficience [1]. Čím více rizikových faktorů je přítomno, tím větší pozornost je potřeba věnovat prevenci.

K základní prevenci vhodné pro každého seniora je volné oblečení a obutí, časté procvičování končetin, změna polohy těla během cesty, krátká chůze nebo postavení se a dodržování pitného režimu s omezením konzumace alkoholu a kávy. Významnou pomocí je použití kompresivních punčoch správné velikosti a délky. Dalším stupněm prevence je profylaktické užívání kyseliny acetylsalicylové s pečlivým zvážením kontraindikace a se znalostí individuální medikace. Při vysokém riziku je vhodné profylaktické podání nízkomolekulárního heparinu [1], který blokuje koagulační kaskádu inaktivací koagulačních faktorů přítomných v plazmě, především faktoru Xa. Podává se subkutánně většinou do oblasti břicha s pečlivým zvážením kontraindikace a se znalostí kompletní individuální medikace. Účinek nastupuje brzy po aplikaci a přetrvává cca 24–48 hod. Kontraindikací podání jsou obecně krvácivé stavy, renální insuficience, trombocytopenie po předchozím podání, organické poškození s rizikem krvácení, např. peptický vřed a intramuskulární aplikace [3]. Aplikaci by měl po instruktáži zvládnout každý laik.

Důsledkem zhoršených pohybových schopností a kvality zraku a sluchu mohou být senioři ohroženi častějšími úrazy a může být pro ně problematický pohyb a orientace např. na velkých letištních terminálech, nastupování a vystupování v dopravních prostředcích i manipulace se zavazadly.

Řešením může být vlastní doprovod nebo asistenční služba pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou možností pohybu, kterou je vhodné předem dojednat s dopravcem. Kontaktní informace jsou uvedeny na webových stránkách letišť a leteckých společností. Imobilní cestující si mohou ponechat invalidní vozík až po nástup do letadla, kdy jsou přesazeni na vynášecí židli a usazeni na své místo na palubě. Vozík je přepravován v zavazadlovém prostoru. V případě cestování s elektrickým vozíkem je nutné předem informovat letiště. Elektrický vozík se odebírá cestujícímu již při odbavení, je nutné baterie vozíku připravit na přepravu. Cestujícímu je zapůjčen mechanický vozík až po nástup do letadla [4].

Komfort cestování navýší i výběr a rezervace vhodného místa v letadle (sedadlo do uličky umožňuje volnější pohyb), výběr ubytování bez bariér, v minimální vzdálenosti např. od pláže, cestování s doprovodem nebo se specializovanou cestovní kanceláří.

V seniorském věku se častěji vyskytují kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus, chronická onemocnění dýchacího systému, ledvin, trávicího traktu, nervového systému a další. Část seniorů patří mezi polymorbidní pacienty.

Cestování, je-li stresující a namáhavé, může být příčinou dekompenzace základního onemocnění. Polovina úmrtí na cestách vzniká v důsledku kardiovaskulární příhody. Je důležité, aby cestovatel dodržoval na cestách přibližně stejná režimová a dietní opatření jako v domácím prostředí. Cestování letadlem by se měly vyhnout osoby s těmito zdravotními problémy: nedávno překonaný infarkt myokardu (při normálním hojení min. prvních 6 týdnů), výrazná angina pectoris (bolest na hrudi v klidu), závažná porucha srdečního rytmu, akutní zánětlivé onemocnění srdce, nekontrolovaný vysoký krevní tlak, těžká anémie, akutní psychická porucha, časté epileptické záchvaty, pneumotorax, rizikové infekční onemocnění, glaukom, stavy po větších operacích (min. 1–6 týdnů), případně jakýkoli vážný zdravotní problém [2]. Nezbytné je vybavení cestovní lékárničky dostatečným množstvím pravidelně užívaných léků, které jsou rozděleny na dvě části; jedna část je uložena do kabinového zavazadla a druhá část do zavazadla k odbavení. Některé léky vyžadují specifické skladování. Například inzulin je vhodné skladovat při 2–10 °C, po dobu několika týdnů lze tolerovat teplotu do 25 °C [3]. V žádném případě se inzulin neukládá do zavazadlového prostoru, protože teploty pod bodem mrazu by vedly k jeho znehodnocení, není také vhodné vystavit lék slunečnímu záření. Existují speciální pouzdra pro transport inzulinu, odolná vůči chladu, teplu a rozbití [5]. Důležitá je lékařská zpráva o zdravotním stavu, která může informovat místní zdravotníky při případném ošetřování cestovatele. Pokud je součástí řešení zdravotního stavu seniora kovová fixace nebo implantáty, případně určité typy kardiostimulátorů, je vhodné mít lékařské potvrzení, které se předkládá před kontrolou elektromagnetickými detektory a umožní jiný způsob detekce. Tento dokument, stejně jako např. potvrzení o potřebě některých léků nebo zdravotnických prostředků na palubě letadla, vystavují Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Pokles funkcí imunitního systému – imunosenescence – projevující se po 60. roce věku s sebou nese horší schopnost organizmu bojovat s infekčními onemocněními, a také sníženou schopnost reagovat na specifická preventivní opatření před cestou, na aktivní imunizaci. Je tedy vhodná širší specifická prevence za použití očkovacích látek s vhodnými adjuvans v intervalech doporučovaných pro seniorský věk a upřednostnění konjugovaných vakcín před polysacharidovými. Je vhodné informovat o imunosenescenci cestovatele středního věku a doporučit realizaci některých očkování před tím, než dosáhnou věku seniorského.

K základní aktivní imunizaci pro cestovatele-seniora patří prevence virových hepatitid A a B, pneumokokových nákaz, chřipky, tetanu a cestovatelských průjmů. Další doporučení vyplývají z konkrétního charakteru plánované cesty. Samozřejmostí je kvalitně vybavená cestovní lékárnička, repelenty pro prevenci arbovirových nákaz a antimalarická léková profylaxe v případě malarického rizika.

Literatura

1. Beran J, Vaništa J (eds). Základy cestovního lékařství. Praha: Galén 2006: 288.
2. Maďar R. Ochrana zdraví na cestách. 2. vyd. Martin: Osveta 2014.
3. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [online]. Dostupné na: www.sukl.cz.
4. Prague Airport. [online]. Dostupné na: www.prg.aero/cs/.
5. Wellion. Chladicí pouzdro Wellion FRIGO. [online]. Dostupné na: ww.wel lion.cz/cs/Vyrobky/Chladici_pouzdro/Chladici_pouzdro_Wel-lion_FRIGO/.

MUDr. Hana Ševčíková
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Hornická poliklinika
Sokolská třída 81, 702 00 Ostrava