AVENIER
www.avenier.cz
Vakcíny do ordinace
vakciny.avenier.cz
Očkování na cesty
www.ockovacicentrum.cz
Aktuality

Barma očima lékaře

I. Kochová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Praha

Barma je jedna ze zemí, které stále ještě nepatří k tradičním turistickým destinacím. Při touze poznat autentický život obyvatel jihovýchodní Asie jsem si tuto zemi vybrala pro poznávací cestu v únoru 2016.

Barma, oficiálně Svazová republika Myanmar, se nachází v jihový­chodní Asii, na západní straně poloostrova Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře. Sousedí s Bangladéšem, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem. Na území o rozloze 676 000 km2 žije cca 53 mil. obyvatel. Obyvatelstvo tvoří 153 etnických skupin, které se mezi sebou dorozumívají barmštinou jakožto úředním jazykem. Pře­vážná většina obyvatel se hlásí k buddhizmu (89 %).

V minulosti byla Barma britskou kolonií. Po druhé světové válce získala země nezávislost a vytvořila samostatný Barmský stát. V roce 1962 došlo v zemi k vojenskému převratu a až do nedávné minulosti byla vláda v zemi pod vojenskou kontrolou, což mělo přímý vliv i na pohyb tu­ristů v zemi – země se tak stala na desítky let pro turisty v podstatě ne­dostupnou. Poměry se začaly uvolňovat až v posledních letech, v roce 2015 se pak konaly v zemi první demokratické volby po 25 letech a do čela země se dostala strana Národní liga pro demokracii vedená známou bojovnicí za lidská práva Aun Schan Su Ťij. Pozůstatky nedemokratického režimu pocítí cestovatelé ale i dnes – některé části země zůstávají pod záminkou etnického napětí i dnes pro cestovatele uzavřené, do jiných částí země je možné se dostat pouze letecky, jinde je ke vstupu třeba speciální povolení a na cestě Vás mohou potkat policejní kontroly.

Cestovatele na první pohled může mást dvojí pojmenování země, současný oficiální název Myanmar pochází z roku 1989, kdy vojenská junta tímto názvem nahradila tradiční název Barma. Ze stejného roku pochází i současné pojmenování největšího města Yangonu, které se v době britské nadvlády nazývalo Rangún. Dnes je Yangon sice ekono­mickým centrem země, hlavní město ale bylo v roce 2016 přeneseno do vnitrozemí do nově vzniklého města Neipyijto.

Barma se vyznačuje tropickým podnebím, horkými vlhkými léty a tep­lými zimami. Od února do května v zemi prakticky neprší, a míří sem tedy hlavní vlna turistů. Od května do října je velké horko, často řádí monzuny a denně prší. Od října do února nastává chladnější období roku.

Barma dnes patří k nejchudším zemím Asie, její ekonomika po de­sítky let trpěla stagnací, špatným řízením a izolací země, ačkoli pod britskou správou patřila Barma k nejbohatším zemím v regionu. V době vojenské správy došlo ke znárodnění majetků, půdy a ekono­mika se řídila osmiletými plány. Cesta k socializmu dopadla katastro­fálně a zemi dostala ekonomicky na kolena. Kvůli nedemokratickému režimu čelila navíc Barma sankcím ze strany evropských zemí, USA či Kanady. Většina těchto sankcí byla zrušena v roce 2012 po ekonomic­kých a politických reformách.

V současné době převládá v Barmě zemědělství nad průmyslovou výrobou. Mezi hlavní plodiny patří rýže, cukrová třtina, bavlna, proso, sezam, kukuřice, tabák a buráky. Významná je pro Barmu i těžba ne­rostných surovin (ropy, zemního plynu), drahokamů (rubínů a ja­deitů) a tropického dřeva (především týku). Hlavní zemědělskou ob­lastí je delta řeky Iravádí, která kvůli nedostatku infrastruktury tvoří také hlavní dopravní tepnu. Zboží se do země dováží především přes hra­nice z Thajska, kam opačným směrem putují z Barmy drogy. Barmská produkce opia tvoří čtvrtinu celkové světové produkce.

Problémem nejen barmské ekonomiky, ale i celé země je nedo­statek vzdělané síly a omezený přístup k moderním technologiím, výdobytkům a infrastruktuře. Je běžné, že celé vesnice či města mají časově omezený přístup k elektrické energii. Ve městech je nedosta­tečná síť kanalizace či přístup k čisté vodě. Běžné jsou obrázky po uli­cích tekoucí odpadní vody, která s sebou nese riziko tvorby líhnišť komárů. Pro nás tak běžné věci jako lednička či pračka jsou v Barmě lu­xusem. Cestovatelé se tak mohou běžně setkat se ženami peroucími prádlo ve špinavých vodách přístavů (obr. 1). Děsivě působí i stánky na tržištích, kde se prodává maso ležící celý den jen tak v horkém počasí, obsypané mouchami a v odpoledních hodinách již odpuzující svým zápachem (obr. 2). Během mé cesty se mi tak vyplatilo vyhnout se občas velmi lákavě vypadajícímu občerstvení u pouličních stánků a raději se stravovat pouze v restauracích a vybírat si především te­pelně opracované pokrmy. Velmi se hodila i filtrační lahev, kterou jsme používali především tehdy, když byl omezený přístup k balené vodě.

Při cestování Barmou jsme se dostali i do odlehlejších oblastí u hranic s Indií, do oblasti Činského státu. Při cestě z turisty oblíbeného Baganu do Činského státu jsme měli možnost na vlastní oči poznat, že i takto důležitý tah je stále částečně veden po prašné cestě ve svahu. To pro oblast znamená, že v období dešťů zůstane naprosto odříznuta od zbytku země. Po příjezdu do města Mindat má člověk pocit, jakoby se ocitl o mnoho desítek let zpět v čase. V okolních vesnicích se se­tkáme s tradičními bambusovými obydlími na visutých kůlech slouží­cích jako ochrana proti přívalovým dešťům (obr. 3). Na terasách před domy seděly činské ženy s tradičně potetovanými obličeji a typickou dlouhou dýmkou v ústech (obr. 4). Okolo nich pobíhala skupinka spoře oblečených bosých dětí pohybujících se těsně kolem nechráněných okrajů teras v několikametrové výšce. Ženy i muži tradičně seděli v tzv. sedu na bobku, ve kterém vydrží celé hodiny. Muži při úsměvu odhalo­vali betelem zbarvené a poničené zuby. Betelové sousto je maličký ba­líček z betelového listu, ve kterém se nachází kousek nedozrálého plodu arekové palmy (tzv. betelového oříšku) a hašené vápno. Tento balíček se vloží do úst a smísí se slinami. Betel je stimulant a je silně návykový, proto všude v Barmě spatříme na zemi tmavě červené skvrny, které po sobě zanechávají početní konzumenti betelu, když vyplivují přeby­tečnou tekutinu z úst. Zkažené zuby jsou jen průvodním jevem, konzu­mace betelu bohužel zvyšuje značně riziko rakoviny ústní dutiny či rtu.

Kvůli nedostupnosti Činského státu a jiných oblastí jsou místní oby­vatelé nuceni být naprosto samostatní – živit se jen tím, co vypěstují a uloví. Před domy se běžně suší na plátky nakrájené yamy (hlízy při­pomínající naše brambory) a na větve napíchané buvolí maso. Vodu na vaření i na pití dovážejí na povozech tažených buvoly od zdrojů často vzdálených několik kilometrů. Při treku v Shanském státě jsme měli mož­nost v takovéto odlehlé oblasti u místních lidí přespat. Tradiční bambu­sové obydlí je dvoupatrové, kdy v přízemí se nachází sklad potravin, stáj pro dobytek a kuchyně. V kuchyni se vaří v malém začouzeném kot­líku zavěšeném nad otevřeným ohništěm, dým pak uniká okny, což jsou v podstatě čtvercové otvory ve stěnách. V patře se pak na zemi nachází bambusové rohože a deky, které slouží jako obývák, ložnice i jídelna. V žádném obydlí nesmí chybět malý oltář se soškou Buddhy. Koupelna i záchod se nachází na dvorku, kde na Vás čeká suchý záchod připomí­nající turecký záchod a nádrž s vodou a džberem sloužící jako umyvadlo, sprcha i vana. I v takto jednoduchých podmínkách vypadají místní velmi šťastně a dokáží nad ohněm vykouzlit velmi chutné pokrmy.

Ve vesnici jsme potkali i místního lékaře, který s brašnou na zádech obcházel jednotlivé rodiny. Bohužel jeho znalost angličtiny (jako u většiny barmských obyvatel) byla velmi mizivá, přesto jsme pocho­pili, že obchází takto i okolní vesnice, kdy se do každé z nich dostane přibližně jednou týdně. Kvalita zdravotní péče v Barmě je obecně na velmi špatné úrovni. Kromě velkých měst postrádají nemocnice i zá­kladní léky nebo mají léky prošlou exspiraci. Barmánci jsou zvyklí vyu­žívat místních prostředků, a tak např. místo slunečních krémů si tváře chrání směsí drceného tanakového dřeva a vody.

Velký rozdíl je mezi péčí ve státních nemocnicích a soukromých kli­nikách, kde si ale ošetření může dovolit jen velmi malá část movitých obyvatel. Stát investuje do zdravotní péče jen cca 0,5 % HDP. Proočko­vanost obyvatel je velmi nízká, proto se v zemi stále vyskytují případy onemocnění záškrtem, spalničkami atd. Podle údajů UNICEF z roku 2013 byla kojenecká úmrtnost v Barmě 40 kojenců na 1 000 naroze­ných dětí, což je přibližně 13× více než u nás.

I přes mnohé problémy země jsou ale Barmánci milí, usměvaví lidé a velmi si návštěvníků ve své zemi váží.

Doporučená preventivní opatření před cestou

Žlutá zimnice se v této zemi nevyskytuje. Při cestách z endemických oblasti (subsaharská Afrika, Latinská Amerika) však záznam o očkování proti této nemoci může být povinně vyžadován, při příletu z Evropy není potřebné.

Základní doporučená očkování pro cestovatele

Virová hepatitida A + B

Tři dávky vakcíny poskytují dlouhodobou až doživotní imunitu (od jednoho roku věku). Standardní doporučené schéma 0–1–6 měsíců.

Virová hepatitida A (vakcína samostatně)

Dvě dávky (od jednoho roku věku) – pro již očkované proti virové he­patitidě B. Druha dávka ideálně za 6–12 měsíců po první dávce zajistí dlouhodobou až doživotní ochranu.

Virová hepatitida B (vakcína samostatně)

Tři dávky pro již očkované nebo při anamnéze prodělané hepatitidy A. Doporučené standardní schéma 0–1–6 měsíců. Tři dávky zajistí až do­životní ochranu (s výjimkou non-responderů).

Břišní tyfus

Jedna dávka na tři roky (od dvou let věku).

Tetanus

Kontrola platnosti přeočkováni proti tetanu – jedna dávka každých 15 let (nad 60 let věku každých 10 let).

Cholera a cestovatelské průjmy

Z hlediska pravděpodobnosti výskytu zažívacích problémů patří Barma k rizikovým destinacím.

Dukoral – dvě dávky ve formě nápoje na dva roky (u dětí od 2–6 let tři dávky na šest měsíců). Přeočkování jednou dávkou do dvou let po­skytuje imunitu na další dva roky.

Další doporučená očkování

Meningokoková meningitida

Při kontaktu s místní populací, při fyzické námaze, přesuny hromadnou dopravou, pobyt u místních obyvatel – jedna dávka vakcíny Menveo nebo Nimenrix (A, C, W, Y) na 5–7–10 let.

Vzteklina

Zejména při pobytu na venkově, v přírodě, v odlehlejších oblastech, daleko od zdravotní péče nebo při plánovaném delším pobytu (bez věkového omezení). Základní očkování tvoří tři dávky v odstupu 0–7–21 (resp. 28) dnů po první dávce.

Záškrt

Při intenzivnějším kontaktu s místní populací (např. přesuny hro­madnou dopravou, pobyt u místních obyvatel), cestovatel nad 40 let věku – přeočkování jednou dávkou proti tetanu, záškrtu a i černému kašli trojvakcínou dTap.

Japonská B encefalitida

Očkování vhodné zejména při návštěvě venkova v období dešťů nebo u dlouhodobých pobytů. Vakcína Ixiaro od dvou měsíců věku, dvě dávky v odstupu 28 dnů na dva roky.

Přenosná dětská obrna

U osob nad 30 let věku doporučeno přeočkování.

Jiná rizika spojená s cestováním

Při cestování hromadnými prostředky (vlak, letadlo, autobus apod.) hrozí přenos i dalších nemocí, např. chřipka, pneumokokové infekce, spalničky, zarděnky nebo plané neštovice.

Malárie

Rozhodnutí ohledně druhu a způsobu antimalarické chemoprofylaxe závisí např. od přesné oblasti pobytu, ročního období, plánovaných aktivit, výletů, zdravotního stavu cestovatele atd.

Rizikové oblasti jsou oblasti pod 1 000 m n. m., hlavně v provinciích Bago, Kachin, Kayah, Kayin, Shan a Tanintharyi.

Vyšší riziko je od května do října. Doporučuje se Malarone nebo doxycyk­lin; na meflochin a chlorochin je v této zemi rezistence, používání repe­lentů, insekticidů, spaní pod moskytiérou a ochrana vhodným oblečením.

Další rizika

Kvůli možnému výskytu různých arboviróz (dengue, chikungunya apod.) doporučujeme používání účinných repelentů, a to i přes den a nejen v období dešťů.

Vzhledem k vysokému výskytu střevních infekcí je vhodné dopo­ručit cestovatelům preventivní užívání probiotik, především u „batůž­kářů“ filtrační lahev na pitnou vodu.

MUDr. Ilona Kochová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika Revoluční
Revoluční 765/ 19, 110 00 Praha 1

Zpět na seznam článků

 

Nahoru
Souhlasím Nastavení
Vaše soukromí - Vaše volba

Tyto webové stránky používají tzv. soubory cookies za účelem lepšího komfortu jejich prohlížení. Cookies jsou malé textové soubory ukládané do Vašeho počítače nebo mobilního zařízení při návštěvě internetových stránek. Některé soubory cookies jsou nezbytné pro správné zobrazení a fungování našich webových stránek a jejich částí (např. přihlášení do účtu, internetová objednávka). Jiné jsou volitelné (cookies ke shromažďování informací pro vytváření anonymizovaných statistik návštěvnosti a používání webových stránek, marketingové cookies) a pomáhají nám měřit a zlepšovat výkon stránek či zobrazovat Vám relevantní reklamy, a to jak na našich webech, tak mimo ně.

Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s uložením všech souborů cookies. Pro další informace a možnost povolit ukládání pouze některých typů cookies zvolte tlačítko „Nastavení“.
Více informací o tom, proč a jak vaše osobní údaje zpracováváme, najdete v našich zásadách zpracování osobních údajů .