Zdravotní rizika na cestách a specifika cestování z pohledu specializované pojišťovny

V. Divoký
ERV Evropská pojišťovna, a. s., Praha

Úvod

V dnešní době cestuje do zahraničí čím dál víc obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že nezřídka využívají při organizaci své individuální cesty internet nebo služby zahraničních leteckých společností a cestovních kanceláří s odletem z letiště mimo území ČR, neexistuje přesná statistika jednotlivých destinací a jejich zdravotních rizik. Nemoci získané v zahraničí jsou podhlášené, což následně vytváří překážky pro jejich efektivnější osvětu a prevenci. Bez ohledu na přesnou destinaci a charakter cesty se však můžeme opřít o data společností poskytujících pojištění na cesty, které doplňují zajímavé informace do komplikované mozaiky problematiky cestovní medicíny.

Statistika ze zahraničí

Cestovní ruch a zdravotní péče v zahraničí prochází velkými změnami. Vzhledem k bezpečnostní situaci v první polovině roku 2016 Češi přehodnotili své plány ohledně dovolených. Ve velké míře s cestou do zahraničí vyčkávali a následně volili vzdálenější exotické destinace než v předchozích letech. Kvůli těmto cestám výrazně stouply náklady na ošetření.

I když v roce 2016 klesl celkový počet škod o 10 % oproti roku 2015, průměrná výše škody strmě stoupla o 16 % na 11 500 Kč. ERV Evropská pojišťovna evidovala pojistné události převážně z léčebných výloh. Dramaticky vzrostlo (o 53 %) pojistné plnění za tzv. velké škody nad 100 000 Kč, i když těchto škod bylo na počet zhruba stejně jako v roce 2015. Důvodem je využívání kvalitnějších a dražších zdravotních zařízení. Problémem v řadě nových atraktivních destinací je však absence kvalitních zdravotních zařízení. Investoři v první řadě myslí na kvalitní hotely, ale infrastrukturu klinik nezřídka opomíjejí.

Průměrná velká škoda byla 338 000 Kč, což je o 1/3 více než o rok dříve. V roce 2016 jsme vypláceli historicky nejdražší pojistné plnění. Jednalo se o klienta, který po mozkové příhodě zůstal měsíc v nemocnici v Kanadě. Následně byl leteckou ambulancí transportován zpět do ČR. Celkové náklady se vyšplhaly na 9 000 000 Kč.

Podle našich údajů bylo léto 2017 rekordní. Během tří letních měsíců vycestovalo do zahraničí o 30 % více lidí než v roce 2016. Náklady na pojistné plnění meziročně vzrostly o 47 % a dramaticky se zvýšil počet škodných událostí, o závratných 57 %.

Zatímco v roce 2016 řada Čechů s nákupem zahraniční dovolené vyčkávala, v roce 2017 jsme evidovali výrazně zvýšený zájem o cesty k moři. Jenže škody rostly co do počtu i objemu ještě rychleji. Nejvíce pojistného plnění bylo vypláceno za léčebné výlohy, které tvořily asi 75 % všech škod (další pojistné události pojišťovna evidovala z pojištění storna zájezdu a pojištění zavazadel).

Nejvíce zdravotních komplikací pojišťovna evidovala v srpnu, kdy klienti nahlásili celých 40 % letních nežádoucích příhod. Mezi nejčastější zdravotní komplikace patřily gastroenteritidy, záněty uší a očí nebo kožní alergie. Vyskytovaly se i kombinace více různých zdravotních problémů.

Nejvíce zdravotních problémů v porovnání s počtem Čechů cestujících do dané země bylo v Egyptě, odkud jich bylo hlášeno 3–4× více než v ostatních destinacích. Na oblibě Čechů opět získalo také Turecko, které nabízí výborné podmínky pro všechny věkové kategorie turistů. Výhodou Turecka je i velmi kvalitní zdravotní péče. Problémem je ale její vysoká cena. Zdravotní zařízení jsou totiž koncentrována do několika málo sítí, které si diktují podmínky. Vůbec největší letní plnění pojistné události jsme zaznamenali na Mallorce, kde klientka utrpěla mozkovou příhodu a musela být letecky transportována do nemocnice ve Španělsku. Náklady se vyšplhaly na 2 100 000 Kč.

Léčebné výlohy tvoří 65 % všech škod

V roce 2015 jsme evidovali nárůst jejich průměrné výše o 1/3. Celkem 30 % všech léčebných výloh bylo z důvodu gastroenteritidy, která je největším zdravotním rizikem v Egyptě a v Bulharsku; 15 % tvořily nemoci horních cest dýchacích, způsobené zejména vysokým teplotním rozdílem mezi venkovní teplotou a klimatizovanými budovami. Tyto komplikace mohou ve zvýšené míře ohrožovat děti a seniory. Mezi časté problémy dále patřily úrazy rukou a nohou, kožní alergie či nachlazení. V minulém roce obecně stoupala turistická aktivita seniorů, se kterou je spojen i vyšší počet zdravotních potíží u této věkové skupiny. Průměrná léčba seniora nad 70 let stála vloni 5× víc než dítěte a 1,8× více než dospělého do 70 let.

Zdravotní problémy podle destinací

Nejvíce pojistných událostí jsme zaznamenali z Egypta (31 %), Řecka (21 %) a Bulharska (11 %). Nejvyšší průměrné škody byly v roce 2016 v Kanadě, Afghánistánu, Singapuru, Réunionu a USA. Kvůli zvýšenému zájmu o letní exotické země také přibývá drahých pojistných událostí z destinací jako Seychely, Dominikánská republika, Kapverdy, Srí Lanka, Venezuela, Ekvádor, Mexiko, Kuba. Právě cesty do těchto zemí reflektují změny v chování českých turistů.

Specifika cestování podle věku

Očekávání i chování lidí na dovolených se výrazně liší podle generací. Z průzkumu ERV Evropské pojišťovny vyplynulo mnoho zajímavých rozdílů.

Generace Z (15–24 let)

Nejmladší část dotazovaných uvedla, že nejdůležitějšími parametry dovolené pro ně jsou cena a lokalita. V zahraničí chtějí poznávat nová místa a být aktivní. V případě, že vyráží na krátkou cestu, nejčastěji v zahraničí stráví 3–4 noci. Cestu delší než 7 nocí již považují za dlouhou dovolenou. Při výběru spoléhají na individuální nákup s předstihem 1–3 měsíce. S ohledem na cenu vybírají zájezdy i na slevových portálech. Za hlavní dovolenou totiž nechtějí utratit více než 10 000 Kč. Generace Z proto nejvíce cestuje po Evropě, přičemž téměř 1/2 respondentů uvedla, že na dovolenou vyráží autem. I když mají obavy z nemoci nebo úrazu, k pojištění přistupují lehkovážně. Celých 8 % z nich se vůbec nepojišťuje. Významným faktorem je pro ně přítomnost wi-fi v hotelu.

Generace Y (25–34 let)

Na hlavní dovolenou vyráží alespoň na 9 nocí. Kromě Evropy častěji plánují návštěvu Asie. Miléniálové nejčastěji cestují s partnery nebo přáteli. Společně kladou důraz na lokalitu a cestu letadlem. Více než 1/2 (52 %) si dovolenou zajišťuje individuálně, tedy bez cestovní kanceláře. Často využívají skladbu cestovních služeb, kdy si zvlášť koupí letenku a ubytování, které často hledají přes Airbnb nebo couchsurfing. Na dovolené nejvíce ocení možnost platby kartou a snídani. Cestovní pojištění nejčastěji sjednávají on-line u své oblíbené pojišťovny. Klíčovým parametrem je pro ně rozsah pojištění.

Generace X (35–54 let)

Na dovolenou nejčastěji vyráží za přívětivějším počasím, než je u nás. S tím souvisí i jejich největší obava při dovolené, kterou je právě špatné počasí. Třetina respondentů odpověděla, že dovolenou nakupuje u cestovní kanceláře, přičemž zájezd vybírají na internetu. Současně s nákupem dovolené si sjednávají i cestovní pojištění, za které jsou ochotni připlatit, aby získali kvalitní služby. Největší podíl této generace si dopřeje stravování all-inclusive (30 %). Na dovolené nejraději relaxují na pláži, případně navštěvují památky. Do zahraničí vyráží převážně s dětmi nebo s partnerem.

Baby boomers (55 a více let)

I když i tato generace vyráží na dovolenou nejčastěji v létě, můžete se s ní setkat v hojné míře i na podzim. Baby boomers si rádi prodlouží léto pobytem u moře v září i říjnu. Za dlouhou dovolenou, která by měla trvat alespoň 10 nocí, utratí nejčastěji do 20 000 Kč. Oproti ostatním generacím neváhají vyrazit do zahraničí sami v závislosti na jazykových znalostech, zdají se také být nejméně náročnou věkovou skupinou. Nejdůležitější je pro ně klima destinace, do které se chystají. Největším lákadlem je pro ně poznávání místní kultury a památek. Signifikantním znakem je, že 1/2 z nich zařizuje dovolenou více než 3 měsíce předem. Nejčastěji si zájezd kupují v cestovní kanceláři, kde si současně sjednávají i pojištění. Nejdůležitějším parametrem je pro Baby boomers jednoduchost sjednání, rozsah služeb a kvalitní asistenční služba. Jako největší obavu na dovolené totiž uvádějí hrozbu teroristických útoků. I když nejčastěji bydlí v hotelu, oproti ostatním generacím často volí i penzion. U obou typů ubytování nejvíce ocení snídani (tab. 1).

Co dělat v případě potíží v zahraničí?

Potíže je nejvhodnější řešit ihned po jejich vzniku s asistenční službou. ERV Evropská pojišťovna nevyužívá hlasové automaty, takže klient ihned hovoří se zkušeným operátorem, který obratem zajistí nejvhodnější postup řešení potíží. Díky pravidelným osobním kontrolám zdravotnických zařízení v nejnavštěvovanějších turistických destinacích zajistí asistenční služba tu nejkvalitnější lékařskou péči. Asistence dále v případě potřeby zajistí překladatele, sledování zdravotního stavu českým asistenčním lékařem či platební garanci. Klient tak sám nemusí na místě nic platit. Kvalitní asistenční služba se o vás navíc stará i po návratu domů, kdy poskytne rady, jak postupovat při řešení likvidace škody.

Jak asistenční služba funguje v praxi

Klientka volala z Kapverdských ostrovů, že má horečku, kašel a bolest hlavy. Okamžitě jsme ji nasměřovali do místní prověřené kliniky. Druhý den, kdy se její stav zhoršil, byla transportována do nemocnice. Po následné konzultaci s ošetřujícím lékařem jsme rozhodli pro převoz do jiné země z důvodů kvalitnější lékařské péče, jelikož klientce hrozilo selhání ledvin. V dané situaci bylo takové řešení bezpečnější než transport až do ČR. Ve spolupráci s našimi Euro-Centry Cape Town a Mallorca pojišťovna zajistila leteckou ambulanci na Kanárské ostrovy, které disponují kvalitní zdravotní péčí.

Klientka strávila v nemocnici 12 dnů. Po celou dobu byla monitorována asistenčním lékařem, který její stav dále konzultoval s jejím domácím lékařem. Pojišťovna bezplatně ubytovala dceru klientky v hotelu u nemocnice, aby mohla matku navštěvovat.

Po zlepšení stavu jsme zorganizovali převoz do ČR. Vyslali jsme za ní českého lékaře a sestru, kteří ji doprovodili. Na pražské letiště již byla přistavena ambulance, která klientku odvezla do nemocnice v Klatovech, aby měla co nejblíže příbuzným. Po celou dobu asistenční služba intenzivně komunikovala s rodinou, ošetřujícím i domácím lékařem.

Zdravotní rizika při zimních dovolených

Horská služba evidovala na jaře 2017 zvýšený počet srážek a vážných úrazů, zejména se jedná o poranění hlavy. Velkému množství úrazů se přitom dá předejít.

Pokud Češi vyráží na hory se svými ratolestmi, měli by dbát zejména na jejich bezpečnost. Helmu již naštěstí nosí 98 % dětí, ale o dost horší situace je s chráničem páteře, ten si nasadí pouze každé čtvrté dítě. Právě poranění hlavy, páteře, a to nejen obratlů, ale také míchy, patří spolu se zlomeninami končetin a zhmožděninami mezi častá zranění, někdy i s velmi vážnými následky.

Nutnost používání helmy si ověřila i paní Alena z Prahy, která byla s rodinou lyžovat v Rakousku. Její 10letý syn vyjel ze sjezdovky do lesa, kde narazil do stromu. I když skončil v bezvědomí, helma mu zachránila život. Pacient musel okamžitě na operaci, měl naštípnutý krční obratel a musel zůstat v nemocnici 4 dny. Celková léčba vč. veškerých převozů vyšla téměř na milion korun.

Zatímco dítě bez přilby na sjezdovce téměř nepotkáte, dospělí doslova hazardují. O helmě neuvažuje celá 1/3 dospělých Čechů. Dalších 16 % si ji nasadí jen občas, a to zejména v zahraničí. Nejvíce zranění u dospělých je přitom zapříčiněných srážkou s jiným lyžařem. Následné úrazy jsou zpravidla nejvážnější. Alarmující je situace u chráničů páteře. „Páteřák“ si na lyže nebo snowboard obleče pokaždé jen každý 10. lyžař (tab. 2).

Jak snížit riziko úrazu dítěte?

Základem je dodržování pravidel Mezinárodní lyžařské federace FIS a používání ochranných pomůcek, jako je helma a chránič páteře. Velmi důležitý je i stav vybavení. Nesprávně seřízené lyže jsou totiž příčinou každé šesté nehody. Děti je dále vhodné vybavit reflexními prvky, díky kterým jsou na sjezdovce více viditelné pro ostatní lyžaře. Pokud se dítě na lyžích teprve učí, mělo by využít instruktora a uzavřenou sjezdovku, která je určená pouze pro lyžařské školky a školy.

Ing. Vlastimil Divoký
ERV Evropská pojišťovna, a. s.
Křižíkova 237/36a
186 00 Praha 8