Zdravotní doporučení v souvislosti s účastí na nadcházejících ZOH a Zimních paralympijských hrách v Jižní Koreji
Od 9. do 25. února 2018 se jihokorejském Pchjongčchangu odehrají 23. Zimní olympijské hry (ZOH).
Statisíce diváků uvidí 102 disciplín v 15 sportech. Na ZOH se již kvalifikovali zástupci více než 80 zemí a národů. I když se ZOH neúčastní mnoho sportovců, funkcionářů ani diváků ze zemí subtropů a tropů, jsou i výjimky. Letos se očekává debut Eritrey, Malajsie nebo Kosova. Následně se v termínu 8. až 18. března 2018 uskuteční ve stejné zemi již tradičně i Zimní paralympijské hry.
Jižní Korea je vyspělá země světa s vyspělým zdravotnictvím, existují však infekční nemoci, které se vyskytují i v rozvinutých oblastech. Jižní Korea se navíc v nedávné minulosti potýkala i se specifickým problémem výskytu MERS ve svých zdravotnických zařízeních.
Zdravotní rizika mohou existovat i v průběhu ZOH. Nahromadění osob z mnoha zemí na relativně malém prostoru představuje rizikové prostředí pro přenos respiračních nákaz, zejména v rizikové zimní sezóně. Je nutné si uvědomit, že časový posun, únava a stres oslabují imunitu a snižují odolnost k infekcím. V průběhu ZOH může nastat i epidemická situace.
Očkováním doporučeným všem sportovcům, doprovodu, funkcionářům, divákům bez ohledu na věk a zdravotní stav je vakcinace proti chřipce a virové hepatitidě A+B.U starších a chronicky nemocných i proti pneumokokům a černému kašli.
Všem se doporučuje zvážit očkování proti meningokokům jako nebezpečným původcům zánětu mozkových blan přenášeným vzdušnou cestou od bezpříznakových nosičů.
Je také vhodné ověřit si platnost své ochrany testem protilátek v krvi proti planým neštovicím, případně i proti spalničkám.
Nebezpečné mohou být superinfekce, kdy jedna infekce nasedne na druhou již přítomnou. Některé z nemocí mohou zanechat trvalé následky i u mladých trénovaných sportovců. Infekční nemoci zatěžují organizmus a mohou zhoršit již existující základní onemocnění, např. hypertenzi, diabetes, astma apod. Podceňovat by proto situaci neměl ani doprovod sportovců a diváci.
V cestovní medicíně se setkáváme s tím, že zbytečné zdravotní komplikace jsou následkem podcenění rizika a nedostatečné zdravotní přípravy před odjezdem. Olympiáda ve vyspělé zemi by takovou situaci mohla přinést.
Očkování vede k aktivaci imunity obvykle za 2-3 týdny po aplikaci vakcíny, vakcinace na poslední chvíli koncem ledna nebo v únoru proto nemusí k prevenci nemoci postačovat. Lepší je začít s časovým předstihem a vakcinaci rozložit. Neživé očkovací látky vyžadují odstup k dalšímu očkování minimálně 2 týdny, živé jeden měsíc. Doporučuje se 2-3 dny po očkování neživou vakcínou omezit fyzickou zátěž (trénink). Příklady komplexně očkovaných vrcholových sportovců, např. výškařky Michaely Hrubé však ukazují, že skloubení s tréninkem je bez problému možné. Živé jsou z uvedených jen vakcíny proti spalničkám a planým neštovicím, které by se však aplikovaly jen v případě absence protilátek v krvi.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
Odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě