Kazuistika: Klíšťová encefalitida – příběh mladého sportovce

J. Kovářová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Zlín

Ota je 32letý úspěšný mladý muž, dříve aktivní sportovec tělem i duší. V létě věčně jezdíval na kole či bruslích, věnoval se windsurfingu, badmintonu či lukostřelbě. Také trénoval volné potápění do 12 m. V zimě zase brázdil na běžkách nejen okolní kopce, rád si zajezdil i na prkně. Sport byl zkrátka jeho život.

Pracuje jako produktový manažer v jedné vsetínské firmě. Jeho náplní je navrhování nových výrobků, tvorba kalkulací, technické poradenství, příprava grafických podkladů, ceníků a manuálů. Mezi jeho koníčky patří modelařina, navrhuje ponorky a lodě. Byla o něm natočena televizní reportáž.
Ještě na jaře 2013 netušil, že ho čeká nejtěžší léto v životě. Vysazoval v rodinném lese stromky. Ten se nachází v okolí rozhledny Vartovna, jednoho z velmi navštěvovaných míst na Valašsku. Osudný den si večer našel tři klíšťata, která si sám odstranil. Zanedlouho potom přišly příznaky lehké chřipky – bolesti hlavy, únava, nevolnost, horečka, bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odezněly, nevěnoval tomu zvýšenou pozornost. Za 14 dnů odjel na firemní akci do vinného sklípku. Ačkoli toho moc nevypil, měl velkou kocovinu. Kamarádi se mu tehdy smáli. Samotnému se mu to zdálo divné, jelikož do té doby alkohol celkem dobře snášel. Po příjezdu dostal doma vyhubováno i od rodičů, že se tak „zřídil“. Lehnul si do postele a spal. Cítil se hodně unavený, bolest hlavy byla nesnesitelná, přitom měl horečku, bolesti kloubů a svalů. Pociťoval nesmírnou bolest za očima a bolest páteře. Příznaky neustupovaly. 

Po třech dnech neustávajících potíží se jeho tetě (pracuje jako zdravotní sestra) tento stav zdál velmi podezřelý a přiměla jej k návštěvě pohotovosti. Zde si moc nevěděli rady. Přehazovali si ho z oddělení na oddělení. Navštívil oční, krční a pak internu. Skončil na infekčním oddělení, kde mu odebrali vzorky krve. Z té už měli podezření na klíšťovou encefalitidu a následovala lumbální punkce, kde se klíšťová encefalitida potvrdila. 

Pro Otu následovaly nejhorší dny. Lékařka mu sdělila, že teď musí jen čekat, jak se tělo s virem vyrovná. Řekla mu, že zná případy, kdy takto postižení lidé ochrnuli. Ani si neumíme představit, co se poté Otovi promítalo v hlavě. „Budu moct chodit, pracovat, bruslit, jezdit na kole…?“ Nekonečně dlouhé hodiny a dny v nemocnici na uzavřeném oddělení. Nesměli za ním přátelé, protože mozek teď musel odpočívat. Navštěvovala ho pouze nejbližší rodina. Jen ležel. Nemohl nic. Žádná televize, mobil ani knížky. Když přišla ráno paní uklízečka a rozhrnula žaluzie, cítil ukrutnou bolest, protože byl světloplachý. Ležel v pološerém pokoji a v hlavě se mu promítalo, co bude dál.

Dny utíkaly. Jednoho dne mu lékařka při vizitě sdělila dobrou zprávu. Jeho tělo se s nemocí vyrovnává dobře převážně díky tomu, že až dosud aktivně sportoval. Postupně se zotavil a uzdravil natolik, že byl propuštěn domů. To ale neznamená, že je vše jako dřív – Otovi nastává nelehké období. Půl roku marodil, poté pracoval na půl úvazku a až po roce opět na plný úvazek. Ale i tak má neustálé problémy: nosí brýle při práci na počítači, nedokáže se soustředit, je schopen pracovat maximálně
několik hodin denně. Snaží se znovu aktivně sportovat, ale rychle se unaví, nadměrně se potí, potápění vůbec nezvládá. Neustále řeší otázku, jestli dokáže žít zase plnohodnotný život.

Na základě Otovy diagnózy byly na místě odebrány vzorky klíšťat a po laboratorních testech se potvrdilo, že klíšťata jsou infikovaná a jedná se o ohnisko nákazy.

Jana Kovářová, DiS.
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Zlínská poliklinika
Třída Tomáše Bati 3705, 760 01 Zlín