Horečka papatači

E. Pernicová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Praha

Souhrn

K relativně častým, avšak významně podhlášeným zdravotním rizikům středomořského regionu nejen evropského kontinentu, vč. turistických oblastí populárních u českých cestovatelů, patří horečka papatači. Bývá zaměňována za letní chřipky s dobrou prognózou, virus Toscana však vyvolává i serózní meningitidy s nutnou hospitalizací. Terapie je výlučně symptomatická, účinná vakcína neexistuje. Nemoc přenáší nízkolétající dvoukřídlý hmyz s večerní aktivitou, prevencí je proto pečlivá aplikace repelentu.

Klíčová slova

papatači – phlebotomus – příznaky – přenos – léčba – prevence

Úvod

Horečka papatači (v angličtině též sandfly fever či phlebotomus fever) je skupina onemocnění způsobených některými viry z rodu Phlebovirus, čeleď Bunyaviridae. Jde o obalené jednovláknové RNA viry. Nejznámější jsou dvě skupiny – virus Uukuniemi (je přenášen klíšťaty, pro člověka není patogenní) a skupina Sandfly virů, které přenáší dvoukřídlý hmyz [1]. Složitost taxonomie pro ilustraci ukazuje tab. 1 [2,3]. 

Horečku papatači přenáší komárům podobný dvoukřídlý hmyz s českým názvem koutule – Phlebotomus papatasi (obr. 1) [4], zdrojem infekce je nemocný člověk s viremií. Výskyt onemocnění může být i epidemický.

Klinický obraz je nespecifický, typická je horečka, časté jsou bolesti hlavy, svalů, kloubů, různé typy vyrážky, překrvení spojivek či faryngu, únava. Sérotyp Toscana může způsobit i meningitidu či meningoencefalitidu, většinou s dobrou prognózou. V letních měsících bývá nejčastější příčinou serózní meningitidy u dětské populace v severní Itálii. Inkubační doba je obvykle 3– 6 dnů.

Většina onemocnění má benigní charakter (v češtině se někdy horečka papatači označuje též jako třídenní horečka), i když někdy mohou být klinické příznaky protrahovanější a vyžadují hospitalizaci. Léčba je v každém případě pouze symptomatická.

Přenašeči horečky papatači se vyskytují v jižní Evropě, v subtropech a tropech Asie, v severní Africe. Pro cestovatele po Evropě jsou nejvýznamnější sérotypy Naples, Siciliana, Cyprus a Toscana, kterými se mohou nakazit i u Středozemního moře (obr. 2) [5]. V ČR byly v r. 2013 hlášeny dva případy horečky papatači importované z Řecka a Chorvatska. Vzhledem k tomu, že potíže jsou většinou chřipkovitého charakteru, nemocný často nevyhledá lékařskou pomoc. Proto se předpokládá, že skutečný počet případů u občanů ČR je daleko vyšší (tzv. letní chřipky).

Základní diagnostickou metodou je sérologické vyšetření – průkaz protilátek proti konkrétnímu viru či skupině virů. Častá je zkřížená reaktivita, jak potvrzují obě níže uvedené kazuistiky. V některých zemích se provádí virus neutralizační test (VNT) jako přesnější metoda k určení konkrétního typu phleboviru. Neurotropní virus Toscana může být prokázán v mozkomíšním moku např. metodou polymerázové řetězové reakce [6].

V krevním obrazu se může vyskytnout leukopenie, trombocytopenie, někdy dochází k elevaci jaterních aminotransferáz.

Kazuistika 1

Téměř 50letý muž byl přijat do nemocnice ve Švýcarsku dva dny po návratu z pobytu na Maltě s horečkou (38,4 °C), generalizovanou vyrážkou a silnými bolestmi hlavy bez známek dráždění mozkových plen. Na končetinách byly zřetelné štípance po opakovaném pokousání hmyzem. Podobné potíže měla i manželka pa cienta, jen byly mírnějšího charakteru.

Výsledky základního biochemického vyšetření krve vč. C reaktivního proteinu byly v normě, v krevním obrazu byla jen relativní lymfopenie (17,9 %).

Právě kvůli anamnéze pobytu ve Středomoří a poštípání hmyzem byla v diferenciální diagnostice onemocnění vzata v úvahu i horečka papatači. Odběr krve pro stanovení protilátek byl proveden hned v den přijetí, tj. 10 dnů po začátku prvních potíží pacienta. Pomocí imunohistochemického vyšetření na bunyaviry vyšel reaktivní výsledek pro sérotyp Toscana. Metodou nepřímé imunofluorescence byly potvrzeny vysoké hladiny protilátek proti viru Toscana a Naples.

Při symptomatické terapii došlo k výraznému ústupu obtíží pacienta, úplné uzdravení nastalo za tři týdny po objevení se prvních příznaků. V následujících osmi měsících, kdy byl pacient zván na kontroly, nedošlo k relapsu nemoci. 

S odstupem 52 dnů od odběru prvního vzorku krve bylo provedeno další sérologické vyšetření. Prokázalo osminásobný vzestup protilátek IgM a pětinásobný vzestup protilátek IgG sérotypu Toscana [7]. 

Kazuistika 2

Pacientka (43 let) byla přijata na infekční oddělení nemocnice v Jihlavě pět dnů po návratu z chorvatského ostrova Korčula. Udávala potíže trvající jeden den: zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, nevolnosti, točení hlavy. Čtyři dny pacientka pozorovala vyrážku na dolních končetinách. Klinicky byly přítomny známky dráždění mozkových plen, exantém na dolních končetinách byl petechiálního charakteru.

Výsledky základních vyšetření krve byly v normě, v mozkomíšním moku byl prokázán serózní zánět. Pacientka dostávala symptomatickou a antiedematózní léčbu.

CT vyšetření mozku, stejně jako neurologické vyšetření, bylo bez patologického nálezu. Párový vzorek séra nemocné byl odeslán také do Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě. Pomocí nepřímé imunofl uorescence byly prokázány pozitivní protilátky IgG i IgM viru Naples a Toscana. Definitivní původce (Sandfly fever virus typ Toscana) byl stanoven až při spolupráci s mikrobiologickou laboratoří Aristotelovy univerzity v Soluni, kde byl metodou ELISA (enzyme-linked immuno sorbent assay) prokázán virus Toscana. 

Hospitalizace nemocné trvala celkem sedm dnů [8].

Závěr

Ve Středomoří, stejně jako v běžných turistických oblastech severní Afriky, se cestovatelé mohou setkat s celou řadou arboinfekcí. Horečku papatači (sandfly fever) přenáší dvoukřídlý bodavý hmyz, který má večerní aktivitu a množí se v místech s organickým odpadem. Létá poměrně nízko nad zemí. Přestože je toto onemocnění většinou benigní s příznaky podobnými chřipce (flu-like), někdy je nutná hospitalizace. Sandfly virus typu Toscana je neurotropní a může způsobit i serózní zánět mozkových plen. Léčba je symptomatická, ochranou je důsledná aplikace účinných repelentů.

Literatura
1. Tufan ZK, Tasyaran MA. Sandfl y fever: a mini review. Virol Mycol 2013; 2(1): 109.
2. Elliott RM, Brennan B. Emerging phleboviruses. Curr Opin Virol 2014; 5(100): 50– 57.
3. Alkan C, Alwas souf S, Piorkowski G et al. Isolation, genetic characterization, and seroprevalence of adana virus, a novel phlebovirus belonging to the salehabad virus complex, in Turkey. J Virol 2015; 89(8): 4080– 4091.
4. Pappataci fever [online]. Avalilable from: https:/ / www.google.cz/ search?q=phlebotomus+papatasi&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-SearchBox&rlz=1I7AVNF_csCZ668&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjatai63MLJAhUGXQ8KHQdBAbUQ_AUIBygB&-biw=1301&bih=544#imgrc=mcOVMBeq8jDoaM%3A.
5. Distribution of pappataci fever by serotype [online]. Available from: https:/ / en.wikipedia.org/ wiki/ Pappataci_fever#/ media/ File:SandFlyFeverMap.jpg.
6. Charrel RN, Gallian P, Navarro-Marí JM et al. Emergence of Toscana virus in Europe. Emerg Infect Dis 2005; 11(11): 1657– 1663. Available from: http:/ / wwwnc.cdc.gov/ eid/ article/11/ 11/ pdfs/ 05-0869.pdf.
7. Schultze D, Korte W, Rafeiner P et al. First report of sandfly fever virus infection imported from Malta into Switzerland, October 2011. Euro Surveill 2012; 17(27): pii: 20209 [online]. Available from: http:/ / www.eurosurveil lance.org/ ViewArticle.aspx?ArticleId=20209.
8. Kumštarová R. Horečka papatači u pacientky po návratu z Chorvatska [online]. Dostupné z: http:/ / www.pecenkovydny.cz/ pdf/ ut/ 12-Kumstarova-Papataci.pdf.

MUDr. Eva Pernicová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier
Poliklinika DAM, s. r. o.
Stamicova 21/1968, 162 00 Praha 6