Editorial: Podivné počasí a incidence nemocí aneb co nás ještě letos čeká
R. Maďar
Letošní počasí je jaksi podivné. Už ten začátek roku. Průměré teploty za leden byly o 1 °C vyšší než průměr za březen. Následně velmi teplá druhá polovina jara s vysokou aktivitou klíšťat a hyperteplé léto, nejteplejší za posledních 244 let. A to nejen u nás, ale v celém geografi ckém regionu – teplo bylo i na severu Evropy. Není divu, že naše klíště obecné, které moc nemusí sucho a teploty nad 25 °C, se objevuje v chladnějších vyšších nadmořských výškách a čím dál více na sever. Absolutním počtem případů klíšťové encefalitity se Švédsko už dotahuje na druhé Německo. Naše první místo, za které ale moc rádi nejsme, vypadá i nadále neohroženě. Uvidíme, jak dopadne nový průzkum proočkovanosti naší populace proti klíšťové encefalitidě, který se chystá na podzim. Pokud však bude letos na podzim stejně dobrá houbařská sezóna jako vloni a přitáhne do rizikových oblastí mnoho vnímavých neočkovaných jedinců, může být letošní rok historicky jedním z nejhorších s nejvyšším počtem nakažených. Už teď je jedním z nejhorších za poslední dekádu, a platí to i pro lymeskou boreliózu.
S oteplováním se však u nás dějí i jiné věci. A jaké. V nedalekém Německu byla poprvé zachycena africká klíšťata rodu Hyalomma, což znamená, že v teplém středoevropském počasí se nymfy přinesené migrujícími ptáky byly schopny vyvinout v dospělé jedince. Není ale o co stát, dospělé klíště může dosahovat velikost až 2 cm a je schopno sledovat svou kořist, u které chce sát krev, i desítky metrů. Nepříjemné ricketsiózy, které přenáší, také nikoho nepotěší.
Dalším aktuálním fenoménem je postup západonilské horečky z jihu na sever, a to až do Maďarska a severovýchodního Rakouska. Dalo by se říci, že West Nile virus již „klepe na naše dveře“ a je jen otázkou času, kdy se zjistí lidský případ nákazy i na našem území. Desítky případů úmrtí v EU a nové
oblasti výskytu v nejpopulárnějších dovolenkových destinacích – jako je např. Chorvatsko či severní Itálie – nedávají příliš růžovou perspektivu. Vektor této nemoci – komár Culex – se u nás vyskytuje a migrující ptáky, kteří jsou rezervoárem viru, nezastavíme ani neodkloníme. Holt, mocná příroda. Podrobnosti o obou uvedených tématech se můžete dočíst na stránkách tohoto čísla.
Důležitým tématem, které na podzim nemůžeme vynechat, je chřipka. U nás i ve světě patří k nejnebezpečnějším a současně nejpodceňovanějším nákazám. Každoročně si vyžádá životy více než 44 tisíc Evropanů. V ČR se roční počet obětí odhaduje na 2 000, část umírá přímo na chřipku, zbytek na její
komplikace jako např. pneumonie nebo na terapeuticky nekorigovatelnou deterioraci jiné základní nemoci. Odborné autority vč. Světové zdravotnické organizace se snaží dosáhnout proočkovanosti seniorů a dalších rizikových skupin populace na úrovni min. 75 %, což se však dlouhodobě nedaří ani u těch, kteří
mají nárok na vakcinaci zdarma. Chřipka představuje mnohem větší hrozbu než Ebola, zika či další obávané nemoci. Nízká proočkovanost proti sezón ní chřipce vytváří rizikovou situaci i pro případ náhlého výskytu pandemie chřipky, jejíž příchod nelze dostatečně včas předem předvídat. Je potřeba si uvědomit, že včasné očkování zabrání vzniku nemoci nebo alespoň zmírní její průběh. Pacienti s chronickými nemocemi se očkovat proti chřipce mohou a rozhodně by měli. Může jim zachránit život už nadcházející chřipkovou sezónu. V loňském roce měli pa cienti v ČR poprvé možnost chránit se novou vakcínou proti čtyřem nejčastěji cirkulujícím kmenům viru chřipky jediným vpichem, letos bude tato možnost ještě dostupnější. Někteří pa cienti – cestovatelé – se však raději než proti chřipce nechají očkovat proti choleře či vzteklině, i když je pro ně jasně indikována vzhledem k cestě prostředky hromadné dopravy v rizikové sezóně. O očkování proti chřipce totiž koluje mnoho mýtů a pověr. A právě různým mýtům se věnuje poslední část tohoto čísla. Věřím, že v něm najdete pestré, zajímavé a odborně přínosné informace, které budete schopni využít u svých pacientů.
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
předseda redakční rady